Olej na plátně, 26 x 21 cm, rámováno, datace 1882.
Opatřeno odborným posudkem prof. PhDr. Romana Prahla, CSc.
Komentář Doc. Dr. Romana Prahla, CSc.:
Chittussiho portréty z jeho nejlepšího období, tj. z 1. poloviny 80. let 19. století, vznikaly už jen ojediněle a také se dochovávaly vzácně. Z tohoto hlediska i nedokončenost spodní partie dámského portrétu mu neubírá, ale naopak přidává na půvabu. Podle přípisu na obraze jde o portrét Anny Srbové, tedy spisovatelky, užívající pseudonym Věnceslava Lužická.
Český moderní krajinář, impresionista a pedagog, studoval na pražské AVU u prof. A. Lhoty a E. Rómy, avšak po odchodu M. Haushofera nebyl obsazen ateliér krajinomalby, takže Chittussi odešel studovat nejprve do Mnichova a odtud na vídeňskou akademii. Po návratu do Prahy se dostal do povědomí veřejnosti díky Woltmannově aféře. Studenti AVU tehdy vypískali profesora A. Woltmanna za tvrzení, že starší umění v Čechách bylo převážně německého původu, za což byl Chittussi jako jeden z hlavních aktérů dokonce odsouzen na pár dní do vězení. Poté odjel do Francie, kde se inspiroval francouzskými realisty, tzv. barbizonskou školou a začal malovat kromě ateliéru i v plenéru. Ve Francii se Chittussi oprostil od žánrových námětů, které byly dříve základem jeho tvorby a nově osvojenou technikou barbizonců zpracovával obrazové kompozice, jak francouzské, tak i české krajiny, a to dokonce i v době, kdy žil ve Francii. Po návratu z Francie Chittussi pracoval ve středních Čechách, u Labe v Pardubicích, v údolí Chrudimky nebo u jihočeských rybníků na Jindřichohradecku. Jeho obrazy polí, luk a pastvin byly plné světel a jasných barev a vyjadřovaly nálady v krajině. Chittussi do českého krajinářství přinesl počátky nového náhledu na krajinářství a impresionismus vůbec. Chittussi byl ve své době ceněn jako nejmodernější český krajinář a dlouhodobě se řadí k nejoceňovanějším českým malířům.
Autor viz T 1/397, TD 79, TB 6/516, B 3/8, NEČVU 1/298.