Olej na plátně, 78,5 x 90,5 cm, rámováno, datace - 1899, signováno vlevo dole A Hudeček, zezadu opatřeno výstavním štítkem.

Posoudil a pravost díla potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.

Publikováno:

Zlatá Praha, Spojené týdeníky Světozor a Zlatá Praha, r. XVII., č. 12, 1899-1900, titulní strana.

Nabízený obraz je nádherným autorovým dílem z jeho návštěvy okořské krajiny. Datován je do roku 1899, tedy do let po malířových studiích u Julia Mařáka. Dané dílo také pochází z let po mnichovském školení, tedy po setkání s Ottou Seitzem. Dílo pochází z druhého autorova okořského období, období jeho prohlubování vztahu ke Slavíčkovi a jeho tvorbě. Je zde již vidět Hudečkův směr k plenérové formě, prosycené luminismem. Malíř se ale nevzdává svého plenérového realistického zobrazení. Dílo je protknuto inspirací malířského kolegy Slavíčka, je cestou světla a slunce hrajícího si s barevnou paletou. Antonín Hudeček je již v tomto plenérově raném díle pánem svého vlastního přístupu k malbě. Podává vlastní výraz zachycení dané ideje. Obraz vypodobňuje pohled na křehký lesík v podzimním období, kdy barvy listoví hrají ve valérech žluté a hnědé, za pomoci zelené pokrývky trav. Obraz navzdory podzimnímu motivu nabízí plný a pozitivně nabytý prožitek. Atmosféra obrazu diváka objímá svými teplými tóny a svádí ho k tomu stát se součástí okořského zastavení. Autor v daném pohledu hledá cestu z popisného realismu pomocí barev, techniky štětce, ale přesto se nevzdává plenérové malby, jen již v osobitém podání, za přispění expresivněji barevného procítění. Podaná barevnost tohoto obrazu je křehká, ale přesto intenzivní. Autor se zde projevuje jako úplný malíř a reflektuje vše ze svého umu do daného obrazu. Nabízené dílo je jedinečné, jak svým dobovým zasazením v autorově tvorbě, tak svou úžasnou kvalitou.