Kombinovaná technika na papíře, 23,5 x 47 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1897, signováno vpravo dole L. Marold 97.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Jany Orlíkové.
Vystaveno:
Alfons Mucha, V zrcadle doby, AJG Hluboká nad Vltavou, 8. 6.- 28. 9. 2014.
Metamorphoses – Proměny ženy ve výtvarném umění, Galerie Diamant, S. V. U. Mánes, 2013. Publikováno:
Bulletin výstavy Alfons Mucha V zrcadle doby, AJG Hluboká nad Vltavou, 28. 6.-28. 9. 2014. Metamorphoses – Proměny ženy ve výtvarném umění, Galerie Diamant, S. V. U. Mánes, 2013, str. 57.
Posuzovaný kvaš tvoří protějšek k dílu Vodní víla (Alegorie Vody, Rusalka) a je to bravurně nakreslený výjev, který má všechny znaky vrcholného Maroldova období. V letech 1896 – 1898 bylo jeho dílo již zralé a dělilo se do tří hlavních proudů. Jednak pokračoval v ilustracích, v nichž zužitkoval svůj mimořádný pozorovatelský talent a fakt, že se volně pohyboval v tzv. vyšší společnosti, jejíž specifický životní styl vnímal. Ve jmenovaném období to byly především pro Fliegende Blätter. Druhou oblasti, v níž byla jeho tvorba čím dále tím více žádána, byly dekorativně motivované práce, řazené často do větších, obsahově spjatých celků. To odpovídalo dobové módě a podobné cykly známe i z díla Alfonse Muchy.
Třetí část svého díla z posledních let života věnoval Marold volné tvorbě. V ní viděl i do budoucnosti svoje hlavní tvůrčí směřování. Byla to cesta, po níž se mu podařilo ujít jen kousek, neboť byla přerušena jeho předčasnou tragickou smrtí.
Námi posuzovaná práce náleží do druhé jmenované oblasti a není vyloučeno, že je součástí původní čtveřice dekorativních pano (Vzduch, Voda, Země, Oheň). Nasvědčuje tomu obsah dvou známých kvašů. V každém případě ale oba jsou schopné existence jako samostatná díla, neboť jejich kvalita nese všechny rysy umělcovy zralosti.
To se projevuje zejména v bravurním zachycení pohybu krásné lovkyně, v suverenitě, s níž je malována červená kytice v jejích vlasech a zlatavá draperie. Pro autorovo mistroství ale hovoří především půvabný průhled do krajiny s pasoucími se srnkami. Podle mého názoru a na základě výše zmíněných okolností je kvaš Lovkyně (Alegorie Vzduchu, Diana) autentickým dílem Luďka Marolda ze závěru jeho předčasně ukončeného života. Velmi blízko mu stojí série alegorie Jaro, Léto, Podzim, Zima viz katalog výstavy Luďka Marolda v Obecním domě, která byla deponována v době psaní katalogu v Národní galerii a nyní je v majetku České spořitelny.