Bromostříbrná fotografie, 23,2 x 18 cm, rámováno, pod sklem, signováno vpravo dole mirhák.
Významný a výjimečný český fotograf, který se vyučil u svého otce Fr. Háka, fotografa v Nové Pace. Svůj cit pro kompozici rozvíjel mmj. díky společným cestám po Nové Pace a jejím okolí. Pod křídly otce se věnoval také fotografování portrétů novopackých obyvatel při oficiálních akcích i v momentkových situacích. Po vyučení Hák pracoval (1925 až 1928) u firmy Langhans v Praze, v r. 1931 v ateliéru firmy Horn v Bratislavě. Od roku 1937 byl fotografem souboru divadla E. F. Buriana D34 v Praze, pro které vytvářel propagační fotografie. Mezi představitele moderní fotografie patřil od 30. let, v roce 1942 se stal členem umělecké Skupiny 42, od roku 1948 členem S. V. U. Mánes a od roku 1958 byl členem skupiny Bilance. Jeho zaměstnavatelem byl také Státní film a v letech 1954 až 1967 Ústav pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd. Hákova tvorba byla prvotně inspirována vlivy meziválečné avantgardy a městským prostředím, které mu poskytla po jeho příchodu Praha. Hák byl všestranným fotografem - dokázal fotografovat jak profesionální komerční fotografie, tak reportážní a umělecké momentky. Byl hluboce ovlivněn surrealismem, o čemž vypovídají i jeho fotografické techniky. Vytvořil rovněž řadu lyrických aktů, imaginárních zátiší, ale i fotografií s tématikou města.Za svůj život uspořádal na 80 výstav a zúčastnil se Mezinárodního fotografického salonu v Miláně a Dijonu, pravidelně vystavoval v pražském Mánesu. Zahraniční výstavy se konaly i v Antverpách, Stockholmu, Kodani, Oslu, v Rakousku, Švýcarsku aj. Vystavoval po boku velkých jmen, jako byli John Heartfield, Man Ray, László Moholy-Nagy, Brett Weston či Alexandr Rodčenko. Souborná výstava jeho tvorby se konala v Nové Pace, kam se vrátil, aby s dalšími rodáky a svými blízkými přáteli sochařem Ladislavem Zívrem a malířem Františkem Grossem představili svou tehdejší tvorbu.