Olej na kartonu, 104 x 76,5 cm, rámováno, datace 1919, signováno vlevo dole Vlastimil Hofmann Paris 1919.
Divákovi je v daném případě poskytnut pohled na výtečné dílo Vlastimila Hofmana, jednoho z velkých česko-polských symbolistů. Dílo zobrazuje dvě dětské postavy, žebráky, kteří si vydělávají hudbou. Stojící chlapec, opřený o parapet, hraje na balalajku a dívka, nejspíše sestra malého hráče, sedí při jeho nohách, schoulená, schovávající své zlatavé vlasy pod šátkem. Celý motiv podtrhuje miska na drobné, která čeká na naplnění od kolemjdoucích. Člen Mánesa a polských umělců Sztuka zde podává procítěný romantizující motiv, kdy chlapec při hře na nástroj hledí zasněně do neznáma, jakoby omámen, načež dívka, přidržujíc se balalajky, uzemněna ve svém světě, hledí přímo na diváka, možná až přímo skrz něj, jakoby jí už netížily žádné výčitky a byla natrvalo sžita se svými podmínkami. Hofman zde rozehrál s divákem takřka citové vydírání a postavy zasadil tak, že se divákovi zdá, že je součástí výjevu, že právě on je přihlížejícím, že on by měl přihodit drobný do misky. Vlastimil Hoffman se ukazuje jako mistrný malíř procítěných motivů a v nabízeném díle dokazuje českému divákovi, že mu právoplatně náleží místo v českých dějinách umění.
Autor viz V 2/467, TB 17/283, B 5/575.