Olej na plátně, 140 x 127 cm, rámováno, datace 1632, signováno vpravo uprostřed VG 1632.

Provenience:

Kunsthandlung Malmede, Köln, 1902.

Na rozdíl od krajinomalby tvořené v duchu tzv. ideální krajiny, jež se zrodila a byla velice oblíbená v Itálii a Francii přišli holandští autoři s jiným pohledem. Navzdory zachycení italské krajiny ideální, ze které holandští autoři původně vycházeli, je v holandské krajinomalbě nalezen půvab krajiny neidealizované, prosté. Holandští autoři, van Goyenem nevyjímaje, je zachycen pouhý bezvýznamný okamžik, bez příkras, a přesto s půvabem. Holandská krajinomalba také často vyniká jakoby stlačenou plochou pod obrovským nebem a tím více dává vyniknout malým detailům, výjevům každodennosti kontra atmosférickým vlivům, které právě van Goyen tak rád zobrazoval a jejímž příkladem je i nabízené dílo. Van Goyen je pokládán za jednoho nejvýznamnějších a nejosobitějších představitelů holandského krajinářství 17. století. Školit v kresbě se začal už v deseti letech. Kolem 1615 byl na studijním pobytu ve Francii a r. 1616 se učil u krajináře Esaiase van de Velde v Haarlemu. Haarlem byl tehdy výtvarným centrem celého Holandska. Roku 1618 byl zapsán jako mistr v leydenské gildě svatého Lukáše. V jeho raném díle, asi až do roku 1627, převládají na většině obrazů scénické pasáže, přemíra pestrých figurálních skupin, jako třeba na obraze Vesnická ulice v De Bilt. Později se stal Goyen výlučně malířem rovinaté krajiny, z níž přes jednotvárný zemitý kolorit a jednoduchou plánovitou kompozici dokázal vytvořit půvabné světelné hodnoty a náladové pojetí atmosféry a vody. Pozdní dílo se vyznačuje nízko položenými horizonty a barevným akcentováním. Mistrovsky zobrazoval atmosférické nálady, v nichž přírodní živly splývají ve všezahrnující kontinuum. Goyen byl dlouho podceňován a jeho skutečný význam v dějinách malířství rozpoznali až impresionisté. Autorovu tvorbu oceňoval také mimo jiné Emil Filla, který se malířově tvorbě dlouhodobě věnoval.