Bronz na dřevěném podstavci, výška celkem 35 cm, výška bronzu 30 cm, značeno Vl. Amort, opatřeno přípisem s určením.
Torzo zpodobuje významného legionáře a plukovníka legií v Rusku Josefa Jiřího Švece. Ten se po vypuknutí války přihlásil jako dobrovolník do České družiny, kde se podílel na provádění rozvědek. Největší slávu ve svém životě získal jako velitel osmé roty 1. střeleckého pluku. Legendární bitva, ve které úspěšně bojoval se odehrála v červnu roku 1917, a to bitva u Zborova. Za své hrdinství si vysloužil povýšení na poručíka a velitele. V tomto postavení, jako velitel 3. praporu 1. pluku, pak bojoval se svými vojáky v bitvě o Kazaň, v bitvě o Penzu, v bitvě o Lipjag a o dobytí Samary. Josef Jiří Švec je v tomto případě zpodoben při psaní dopisu na rozloučenou, dopisu posledního, který po něm zůstal, když si vzal život 25. října 1918, neboť jeho podřízení odmítli splnit rozkaz a vytlačovat přesilu bolševiků z linie Buzuluk – Bugulma. Až spáchaná sebevražda pohnula s československými vojáky natolik, že rozkaz nakonec uposlechli a splnili.
Plukovníku Švecovi, jeho památce, bylo vytvořeno množství pomníků, které se nacházely v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, v Praze Na Pohořelci, některé jsou však již mezi zaniklými. Nově mu byl odhalen pomník v roce 2010 v Třebíči, kde původně začínal se svou učitelskou kariérou.
Autorem torza je sochař, který působil v Uherském Brodě a Uherském Hradišti, kde realizoval krásné atlanty na nároží domu, jež nechalo město na své náklady v r. 2011 restaurovat jako mimořádnou městskou památku. V r. 1911 přesídlil do Moskvy, kde zvítězil v soutěži na pomník advokátovi N. Plavkovi a později tam vytvořil také reliéfy na divadle na Arbatském náměstí nebo pomník cara Mikuláše. Po válce nastoupil do věhlasného pražského ateliéru Franty Anýže. Realizoval reliéf s podobiznou Mistra Jana Husa v Husově sboru v pražských Vršovicích.
Autor viz T 1/19, TD 19, Ch 1/40.