Olej na plátně, 59 x 78,5 cm, rámováno, datace 1905, signováno vpravo dole V. Bartoněk 1905.
Reprodukováno:
V. Bartoněk – V. Hulíková, Popeláři (Z ulice), 1887, NG v Praze, str. katalog str. 8, 41, 42, kat. č. 115, vyobrazeno str. 42.
Publikováno:
Zlatá Praha XXII, 1904 – 1905, č. 41, str. 484.
Nabízené dílo Oběd zedníků pochází z palety a štětce autora, jenž je stále v očích odborné i laické veřejnosti stále opomíjen. Vojtěch Bartoněk své umělecké nadání zdokonaluje nejprve na pražské akademii pod vedením učitelů Jana Swertse, Antonína Lhoty, Maxmiliána Pirnera či Jaroslava Čermáka. Mimo to také vyjela na studijní cestu do Paříže, kde dokonce navštěvoval školu École des Beaux Arts. Francouzské učení je zřejmé i na obraze se sociální tematikou Oběd zedníků. Právě na přelomu 19. a 20. století dochází k odklonu od realismu a umělci začínají objevovat půvab naturalismu. Ten se značí vygradováním realismu v jeho věrném zachycení. Už zde není prostor pro sentimentálnost a líbivost, umělci touží po zobrazování námětů ze života sociálně slabších vrstev a lidí na okraji společnosti bez jakékoliv retuše. Podobně vykresluje i žánrovou scénku během časného oběda, kdy se skupinka dělníků na chvíli zastaví, aby si vychutnali oběd, který jim ženy přinesly. Rozvržení obrazu, výběr postav a umístění scény napovídá, že se Vojtěch Bartoněk zřejmě inspiroval u zakladatele realismu Gustava Courbeta a jeho Kameníků. Prosvětlená barevná paleta v kombinaci s typickou černou, pomocí které malíř modeluje například kabelku dámy či její sako nebo i boty zedníků je příkladnou ukázkou Bartoňkovy tvorby. Obraz Oběd zedníků je tak mimořádným dílem nejen z pohledu propracovaného námětu, ale také svým velkým formátem lehce vybočuje z Bartoňkových tradičních menších děl. Vojtěch Bartoněk, kterého lze v v českém výtvarném umění srovnat pouze s Luďkem Maroldem, byl výtečný malíř, je v posledních pár letech častěji vyhledávaným a obdivovaným umělcem.