"Patinovaná sádra, výška 33 cm, datace – okolo r. 1928.
Posoudila a pravost potvrdila PhDr. Rea Michalová, PhD.
Provenience:
Ze sbírky Ludvíka Kremličky, první prodej.
Nabízená sádrová varianta pochází s řady sedících soch. Povrch je zpracován velice citlivým přístupem, nejsou zde zahlazeny ani stopy autorovy ruky. Tělo sochy je tvořeno soudržnými, plynulými objemy, členěnými kontrasty dutin a konvexně konkávními liniemi. Právě v tvarosloví, forma je oním hravým, barokním až rokokovým zpodobněním, tak signifikantním pro tvorbu Jana Baucha.
Secese z Mánesa, Secesionisté, tak si říkala skupina opustivší spolek výtvarných umělců Mánes. Mezi tu patřili Rudolf Kremlička, František Muzika, Alois Wachsman, Adolf Hoffmeister a v neposlední řadě právě autor nabízeného díla, Jan Bauch. Tato skupina spolu s Bauchem v roce 1930 uspořádala svou vlastní výstavu v Topičově salonu pod názvem „Secese z Mánesa“. Tehdejší kritika nazvala Jana Baucha „skutečnou sílou“ a „malíře urputné vůle a živelného temperamentu“. Celá výstava zaznamenala velký ohlas, a nad vystavujícími se pozastavil i Josef Čapek. Dílo autora ho velice zaujalo a to nejen po stránce formy ale po stránce námětu, pojmenovává ho „rokokovým“ s „hravým“. Josef Čapek posléze ocenil taktéž i Bauchovy sochy se slovy: „pikantně živé v účinu, výrazné v obrysu a v pohybu hmoty“.
Významný český malíř, grafik a sochař mezinárodního věhlasu, který inspiroval svým dílem několik generací výtvarníků. Pochází z rodiny pražského řezbáře a pozlacovače, u kterého se v mládí vyučil řemeslu. Mezi lety 1914-16 navštěvuje UPŠ u prof. E. Dítěte. V Uhrách a v Rumunsku zažívá boje první světové války a jeho dojmy promítne do své linie tvorby s válečnou tematikou. V r. 1919 začíná studovat u V. H. Brunnera na UPŠ a o rok později přestupuje na AVU v Praze do grafické speciálky k M. Švabinskému, kde ale nemá uspokojivý pocit z tvorby a po roztržce ze školy odchází společně s několika svými kolegy a kamarády. Zjišťuje, že se mu líbí: ""Konflikt tvarů, věcí a barev, a že i zátiší může být dramatem malby."" Východiskem jeho tvorby byl poetismus 20. let, s jehož generací sdílel i další proměny, ať už to byl neoklasicismus, braquovský monumentální kubismus a posléze i surrealismus.
Autor viz T 1/44, V 1/129, B 1/512, Ch 1/111, NEČVU 1/53."