Olej na plátně, 68 x 60 cm, rámováno, datace - 40. léta 20. století, signováno vpravo dole V. Beneš.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Barbory Ropkové Ph.D.

Z posudku PhDr. Barbory Ropkové Ph.D.:

Senoseč představuje autentické dílo malíře Vincence Beneše z období čtyřicátých let. V popředí plátna vidíme dozrávající obilné pole po stranách rámované stromy; panoramatický výhled do krajiny uzavírají drobné vrcholky v pozadí, zahalené v modrém oparu. Probíhající sklizeň v náznaku evokují drobné skvrny pracujících a posečené obilné lány. Benešovým malířským cílem se v těchto letech stávají krajinné pohledy s motivem malebných jihočeských vesniček. Plátno vykazuje stylovou spřízněnost zejména s některými jeho krajinami z okolí Purkratic u Písku. Ke krajině jižních Čech se Beneš setrvale vracel již od poloviny dvacátých let jako ke svému druhému domovu a zdroji své umělecké kreativity a přirozeně zde tak strávili i velkou část válečných let. Prozářená paleta Senoseče a uvolněný živý rukopis alla prima, traktovaný do drobných štětcových úhozů, ukazují na Benešovu přetrvávající orientaci na dědictví francouzského impresionismu. V kompoziční a námětové rovině cítíme i referenci k cézannovské kompoziční stavebnosti a docenění malířského odkazu Antonína Slavíčka. Jejich přehodnocení se u Beneše ve třicátých letech propsalo do jeho osobní varianty tzv. čisté výtvarnosti. Spočívala v senzuálním přepisu krajinomalby, jež sice postihoval podobu české krajiny, ale současně ji malířsky přehodnocoval a činil z ní smyslově cítěný, haptický prostor určený pro potěchu divákova oka. V těchto intencích lze číst i obraz Senoseč komponovaný v souzvuku žluté, oranžové, modré a zelené, která však s ohledem na dobu žádající si zdůrazňování českých hodnot a tradice, ukazuje i na lehký příklon k realističtějšímu zachycení jihočeské krajiny. Krása krajiny ho s ohledem na jeho vesnický původ přitahovala již od raného dětství a probleskovala také z jeho raného, avantgardně orientovaného tvůrčího období.