Olej na plátně adjustovaném na sololitové desce, 56 x 61 cm, rámováno, datace 1972, signováno vlevo dole Beneš 72, zezadu opatřeno přípisem s určením.
Nabízené dílo spadá do druhé poloviny umělecké tvorby autora. Malíř se v tomto období orientoval zásadně na malbu olejem, spolu s poetickým pohledem na svět kolem sebe. Beneš byl součástí skupiny Máj 57 a jako u většiny prací členů této skupiny se i jeho tvorba nese v civilistním duchu, v zaznamenávání okolní reality naivistním způsobem, jenž generalizuje dané pocity na jasně vnímatelné znaky. Vlastimil Beneš se celosvětově proslavil jako scénograf filmů Alfréda Radoka a i jeho osobní tvorba se tváří jako jakási kulisa lidských životů. Dílo následuje záznam krajiny tak, jak se to autor naučil od svého učitele E. Frinty, ale na rozdíl od svého učitele pracuje s uzavřeným prostředím, jenž si žije vlastním životem. Pohled obsahuje oba velice často využívané náměty autora, a to městskou zástavbu a pískovny. V nabízeném díle se divákovi naskýtá pohled na zástavbu činžovních domů, které tvoří jakousi organickou kulisu písečným dunám v popředí. Malíř v díle tvoří hmotu za pomocí stínu a změny odstínů barevné palety, přesto je pohled velice plošný. Zde se opět projevuje průnik se scénografickou částí autorovy tvorby. Malba barevných ploch je velice ucelená a barevnost vytříbená. Malíř navozuje realistické pocity z městské zástavby, jenž zná každý, kdo se ve zdech podobných domů narodil. V popředí, na jedné z dun, leží hravý detail, kompilovaný z oblíbené variace barev autora, červené a modré. Tento abstraktní útvar připomíná detaily z autorových žižkovských či libeňských zákoutí a dvorků a poukazuje na jeho hravost s formami a připomíná na jeho scénografické angažmá. Nabízené dílo je reprezentativním dílem a přináší nám osobitý pohled na městskou periferii.