Dotaz na položku
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.
Díky souhlasu s využitím technologie cookies nám dovolíte ukázat Virtuální prohlídku i přímý přenos z našich aukcí přímo na našich stránkách.
Vyhráváte, Váš limit na vyžádání. Limit lze zvýšit.>
Olej na kartonu, 44 x 60,5 cm, rámováno, datace 1908, signováno vpravo dole K. Boháček 08.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře:
Raná expresívně laděná městská krajina Karla Boháčka nás uvádí do nejzajímavějšího období počátků naší moderní výtvarné tvorby. Se Slavíčkovým viděním a ztvárněním Prahy, též pod vlivem spolkových výstav Mánesa uvádějících do našich skromných poměrů díla francouzských i německých modernistů, se začal celkem radikálně měnit modus obrazů směrem k větší rozvolněnosti štětcového podání, k nespoutanosti barevných kombinací a k osobitému soudobému vidění světa. Karel Boháček, pozdější méně slavný souputník Rabasův v Umělecké Besedě, byl velmi nadaný malíř i kreslíř, výjimečný kolorista i ideově jednoznačně zaměřený tvůrce. Motiv městské periferie s kouřícími komíny najdeme u řady umělců kolem roku 1910, vzpomeňme Willy Nowaka nebo Bohumila Kubišty. V tomto obraze Boháček spojuje ještě starší východisko impresionistické malby s razantnějším způsobem malby, kdy štětcový duktus doslova vyklepává energií sršící pohled na tepající puls moderního města. Kolorit je přidušený, ale žhnou v něm barvy udávající plnost obrazové plochy.
Český malíř, krajinář a figuralista, studoval na AVU u V. Bukovace, Thieleho a Krattnera. Maloval obrazy se selskými motivy - Domkáři v Zámachách a svou lásku k rodišti si udržoval i později. V raných dílech převažuje figurální dekorace pod vlivem J. Preisslera. V pozdější tvorbě upřednostnil prostorovost a jednoduchost. Jeho díla byla často vystavována v Moderní galerii Hl. m. Prahy. Mezi jeho obrazy patří Měsíční večer, Krajina ze Všelis, Žízeň, Před jarem, Koupání, Česání ovoce. Od r. 1910 byl členem Umělecké besedy v Praze. Významným aspektem jeho poválečné tvorby bylo symbolické ztvárňování organického soužití člověka s přírodou. Ve svém vrcholném období se přiklonil k neoklasicistnímu stylu v zátiších, ale opět zejména v krajinářství, kdy v řadě rozměrně komponovaných obrazů ztvárnil přírodní témata z okolí Zamach, dosahující až surreálného účinku. V r. 1928 se konala jeho posmrtná výstava UB v Alšově síni.
Autor viz T 1/75, TD 31, B 2/119, NEČVU 1/77.
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.