Olej na plátně, 38 x 41 cm, rámováno, datace 2000, signováno dole uprostřed Boštík.
Publikováno v autorově monografii:
Karel Srp, Václav Boštík, Praha 2011, text str. 437 – 438, repro. str. 439, č. 443,
Z textu PhDr. Karla Srpa:
Od druhé poloviny osmdesátých let do druhé poloviny devadesátých let lze sledovat pozvolný Boštíkův průnik do nového světa, propadávání se někam za hranice dosavadního vlastního názoru, promalování se do jiného prostoru, kam se vstupuje branou bez brány, a přesto nepřestává jít o zkušenost zraku, dokonce pořád náročnější, zraku, do nějž prolíná smysly nezahlédnutelné světlo zásvětlí, rozdílného nejen od světla každodenního, ale i od zářící tmy. Vnímání pozdních Boštíkových obrazů vyžaduje nesmírně soustředěnou pozornost, třebaže se na nich zdánlivě nic neděje, zaplňuje je neznatelné chvění, přecházející do mysli pozorných diváků.
Významný soudobý malíř a grafik, studoval kreslení a deskriptivní geometrii na ČVUT u Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy aj. a AVU v Praze u Williho Nowaka. Po uzavření vysokých škol byl přeřazen do ateliéru Jakuba Obrovského. Jeho tvorba patří k vrcholným projevům lyrické abstrakce, pokračuje v tradici Josefa Šímy. Začátek jeho tvorby patřil realistickému zobrazení krajiny, postupně však stále více jeho tvorbu ovlivňovala abstrakce. Spolu se sochařem Janem Křížem vytvořil nerealizované návrhy oken pro chrám sv. Víta. Tato spolupráce ovlivnila jeho pozdější tvorbu - nové náměty starozákonní a apokalyptické. Padesátá léta v jeho tvorbě patří abstrahování a čistý elementární výraz. Díla měla bipolární řešení námětů - první byly lineární obrazy, využívající symetrického členění, a na druhé tvarující se shluky šedých modelovaných polí. Tyto dva přístupy jsou odrazem základu přírodních a hlavně vesmírných reflexí. Boštíkova tvorba je zastoupena ve stálých sbírkách předních českých a evropských galeriích i privátních kolekcí.
Autor viz T 1/82, TD 32, B 2/199, Ch 1/199, NEČVU 1/80.