Olej na plátně, 55,5 x 90 cm, rámováno, datováno 1873, signováno vlevo dole E. Boudin.
Publikováno:
Louis Cario, E. Boudin, Paris, 1928, č. kat. 13,
Robert Schmit, E. Boudin, Catalogue raisonné de l´oeuvre peint, vol. I, Paris, 1973, č. kat. 865, str. 306,
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře:
Známý francouzský krajinář a portrétista byl celoživotně spojen s Le Havrem, odkud pocházel, kde se vyučil tiskařem a kde začal pod vlivem Milleta a Troyona malovat. Studoval v Paříži a účastnil se i Salonů, přičemž vynikl jako brilantní malíř moře a pobřežních scenérií. Jako tvůrce komorních formátů pracoval hodně v plenéru a bývá proto označován za předchůdce impresionistů. Pro jeho dechberoucí malbu oblohy jej dokonce současník Corot nazval „králem nebes“. Ve svých obrazech – a ukazuje to i zde vystavená rozměrnější kompozice – se hlásil občas i k odkazu starých nizozemských krajinářů, z nichž si vzal smysl pro soulad mnoha detailů v jednom obraze zceleném do jednotícího tónu v dokonalé optické souhře. Drobná skála dělí obrazový plán na větší část s městskou vedutou a loděmi na moři a menší zastřenější partii se stafáží poutníků. Jakoby se zde zračila podvojnost moderního rušného světa současnosti či budoucnosti a odlehlého života v hájemství přírody coby místa ztraceného ráje. Obraz tak dostává jisté výrazové napětí, kód příběhu a přitom vyznívá zcela jednotně zahalen do rozptýleného světla sugestivního účinku.
Malíř, významný představitel impresionismu a jeden z prvních krajinářů malujících přímo v přírodě. Studoval v Paříži a přátelil se s C. Monetem. Podnikl studijní cesty po Vlámsku a Benátkách. Byl hluboce ovlivěn holandským uměním 17. století. Vystavoval svá díla v Pařížských Salónech a jeho popularita stále stoupala, což mu napomohlo k získání několika ocenění včetně ocenění za třetí místo na Pařížském salónu v roce 1881 a zlaté medaile v roce 1889 na Světové výstavě (Exposition Universelle). V roce 1892 se Boudin stává rytířem Čestné legie (Legion d