Bronz patinovaný, 61,5 x 59 x 26,5 cm, datace – 1909, značeno Emile-Antoine Bourdelle spolu s přípisem s určením HÉRAKLÈS TUE LES OISEAUX DU STYNPHALE, opatřeno kovoliteckou značkou ALEXIS RUDIER.FONDEUR.PARIS a nápisem 3e étude.
Opatřeno originálem dopisu od Jaqueline Bleriot, dokládajícím autenticitu a provenienci díla.

Publikováno:
F. Fosca, E.-A. Bourdelle, Bruges, 1924, p. 23;
A. Fontainas, Bourdelle, Paris, 1930, no. 17;
P. Lorenz, Bourdelle, Sculptures et Dessins, Paris, 1947, p. 22, no. 25;
P. Descargues, Bourdelle, Paris, 1954, p. 38;
P. Cannon-Brookes, Emile-Antoine Bourdelle, An illustrated commentary, Londres, 1983, p. 63-64 (autres versions illustrées, p. 59 et 62);
I. Jianou et M. Dufet, Bourdelle, Paris, 1984, p. 105, no. 393;
C. M. Lavrillier et M. Dufet, Bourdelle et la critique de son temps, Paris, 1992, p. 221, no. 106;
A. Le Normand-Romain, Hérakles Archer, Naissance d'une Oeuvre, Paris, 1992, p. 73, no. 9.

Překlad dopisu Jaqueline Bleriot:
K rukám osoby, které se to týká. Herakles „Archer“, studie v bronzu realizovaná sochařem Antoine Bourdelle, byla darována 1. prosince 1923 mému dědovi, Josephovi Verdinovi, inženýru Ponts et Chaussées, rytíři Čestné legie. Toto dílo mu bylo předáno zároveň s v kůži vázanou knihou s fotografii sochy, datem předání, seznamem lidí, kteří se podíleli na zakoupení sochy, a jejich poděkováním doprovázejícím dárek pro mého děda.
Socha byla částí dědictví, které nám zanechala naše matka, Helena Couderc-Verdin, provdaná Juge, po své smrti v roce 1986. Má sestra, Micheline Juge, provdaná Faure, a já, Jacqueli Juge, provdaná Blériot, jsme ji uchovávaly od té doby v mém byte. Kniha, která byla k ní připojená, zůstane v naší rodině jako památka.
Clamart, 10 října 2016. Jacqueline Blériot.
Ve 13 letech nastoupil Bourdelle do dílny svého otce jako učeň. Studoval po večerech kreslířskou školu v Montaubanu, kde začal také modelovat své první plastiky. V roce 1876 byl přijat do École des Beaux-Arts v Toulouse, kde strávil pilnou prací plných osm let. V roce 1884 byl jako nadějný a talentovaný umělec přijat do École des Beaux - Arts v Paříži, kde pracoval ve studiu Alexandra Falguièrea, odkud po dvou letech odešel. V roce 1885 se nastěhoval do vlastního studia (dnešní Museum Bourdelle). V tomtéž roce získal zlatou medaili v Salonu francouzských umělců za plastiku La Première victoire d´Hannibal. To mu přineslo uznání a zájem samotného Rodina, který ho přijal jako svého asistenta. Oba umělci se velmi respektovali a pracovali na mnoha společných projektech. V roce 1895 získal pro své rodné město velmi významnou zakázku Monument aux combattants et défenseurs du Tam-et-Garonne de 1870-1871, monumentální sochu, v níž vyjádřil intenzívní a velmi osobní lyriku.V roce 1900 byl už Bourdelle věhlasným sochařem a v roce 1900 spolu s Rodinem a sochařem Desboisem založil sochařskou školu v Montparnassu. Bourdelle se snažil oprostit od vlivu Rodina a najít vlastní uměleckou cestu a styl. Už jeho plastika Tête d´Apollon z roku 1900 ukazuje rozdílné myšlení obou umělců. Od roku 1905 pravidelně vystavuje v Paříži, pracuje samostatněji a v roce 1908 odchází ze studia Rodina, aby šel svou vlastní cestou. V roce 1909 začal také vyučovat na Akademii Grande Chaumière, kde mezi jeho žáky patřili takoví velikáni jako Alberto Giacometti, Germaine Richier, Vieira da Silva či Otto Gutfreund.Jeho věhlasná plastika Héraclès archer (1910 - dnes v Metropolitním muzeu v N.Y.) byla s nadšením přijata jak kritiky, tak i veřejností a byla publikována téměř všude včetně školních učebnic pro děti. V letech 1919-1929 pracoval na mnoha zakázkách, neznámější je socha La France instalovaná před Grand Palais nebo Monument a Adam Mickiewicz či socha Johanky z Arku. V roce 1924 byl vyznamenán rytířem Řádu čestné legie. Nabízený bronz je vynikající ukázkou umělcova lyrického mistrovství je navíc ceněn pro svou dataci a originalitu.

Autor viz V 1/284, TB 4/455.