Olej na kartonu, 40 x 50 cm, rámováno, datace 1913, signováno vpravo dole O. Bubeníček 13. Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař. Autorovo pojetí krajiny navazuje na neoimpresionistickou linii české malby. Plastické a tvárné tendence v jeho tvorbě, blízké dekorativní stylizovanosti z přelomu století, ho uvádějí do souvislosti s německými krajináři z Worpswede. Maloval především moravskou a jihočeskou krajinu. Poskytnutý obraz nám rozevírá výhled do kraje spíše detailního záběru než panoramatu, což je pro Bubeníčka typické intimnější ladění. Kompozice je harmonicky rozdělená do několika překrývajících se a zcela jinak zpracovaných plánů. Nejstylizovanější plán vystupující do popředí je nejvíce poznamenaný Bubeníčkovým citem pro dekorativismus a neoimpresionistickou skvrnu, které ve své ranější vývojové fázy holdoval. Další plán obrazu nám nabízí odlišnou práci s povrchem, která se zračí v umně zpracovaných rezavých travinách, které skutečně působí věrohodným dojmem hebkých trav vlající ve větru. Sestupující diagonální lince, která udává hlavní dynamický ráz celé kompozice, vévodí vertikálně se tyčící borovice, typické v českém prostředí pro vyšší nadmořské výšky. Pravděpodobně se jedná o svahy kopce Větrák u Vrchotových Janovic. Ota Bubeníček totiž často zachycoval věrohodný neporušený ráz krajiny často doplněné o lidové stavby, a proto etnografové často vyzdvihují dokumentární hodnotu jeho díla. V jeho uměleckém odkazu se tak spojuje jak realisticky zachycená výpovědní hodnota kraje tak přidaná hodnota dekorativního a barevně živého zpracování skrze umělcovo vytříbené malířské oko.