Olej na plátně, 56,5 x 76 cm, rámováno, nedatováno, signováno vlevo dole A. Calame.
Emblematickým krajinářským motivem je u Calama bystřina v zalesněném horském prostředí s mlžným závojem a takovými obrazy je zastoupen v četných světových galeriích. Zde vystavený obraz patří v panoramatu Calamova odkazu k větším kompozicím, vyniká plným sonorním tónem zelení a hnědí s perlivým akcentem zpěněné ledové horské bystřiny. Obraz je kompozičně nápaditě rozvržen, kdy motiv říčky dává obrazu děj – tušíme ji za stanovištěm poutníků na protilehlém břehu, kde ze zášeří vbíhá do úhlu pozorovatele-malíře. Dva drobné jezy vroubí vlastní malovanou vodní plochu a konečně v řádu přírodního koloběhu mizí tok vpravo dole z obrazu. Divák i malíř se tak stávají týmiž zaujatými pozorovateli hbitého živlu, jejž se štětec snaží co nejvýstižněji zaklít do obrazu jako místa setrvání krásy.
Švýcarský umělec byl průkopníkem romanticko-realistického alpského krajinářství a studoval u Francoise Didaye v Ženevě. Hodně cestoval po Itálii, Francii, Německu a Holandsku, kde si vytvářel akvarely i olejové skici pro obrazy komponované v ateliéru. Svými náladovými, často dramaticky vypjatými vysokohorskými scenériemi ovlivnil mnichovskou a düsseldorfskou školu. S oblibou dělal varianty téhož motivu v různých formátech i náladách, čímž se váže jako jeden z možných vzorů i vůči našemu Augustu Bedřichu Piepenhagenovi.
Autor viz TB 5/368, B 2/451.