Olej na plátně, 64 x 95 cm, rámováno, datace – 1868, signováno vpravo dole J. Čermák.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Naděždy Blažíčkové – Horové.
Provenience:
Soukromá sbírka Brusel.
Komentář PhDr. Naděždy Blažíčkové – Horové:
Předložené dílo Kořist válečná je nespornou prací malíře Jaroslava Čermáka. Jedná se o jednu z četných variantních studií nebo autorských replik* ke stejnojmennému velkolepému plátnu o rozměrech 240 x 394 cm, které Čermák dokončil v roce 1868**. Kořist válečnou skicoval a komponoval už za pobytu v Dalmácii, ale definitivní kompozice vznikla za Čermákova pobytu v Itálii, kde navštívil svoji sestru Marii, provdanou za knížete Czartoryského. Znázorňuje skutečnost, kterou Čermák zažil při svých pobytech v Černé Hoře, příběh ze života jižních Slovanů trpících pod nadvládou Turků. Zachytil osud unesených černohorských dívek, každá z postav kompozice přesvědčivě vypovídá o utrpení nevinných obyvatel, v našem případě zejména unášených žen. Téma únosu zachytil Čermák v různých variantách různých velikostí a rozměrů, s více či méně početnou figurální stafáží a různých podobách na několika plátnech, ke všem pak vznikaly studie, kresebné i olejové, kompozičně totožné i rozdílné. Předložená studie, spíše autorská replika, je kompozičně i barevně zcela totožná s definitivním dílem. Kořist válečná se vyznačuje působivou kompozicí a barevností a je krásným a typickým příkladem Čermákova malířského mistrovství, s kterým zachycoval osudy lidí, jaké bezprostředně poznal. O to přesnější, byť v romantizující podobě, byly záznamy těchto událostí a historická malba se tak stala zdrojem čerstvých informací.
Významný český malíř historických výjevů, podobizen, žánrů, zátiší a krajin. Jeho osudem se zabýval i jeden z otců zakladatelů českých dějin umění Dr. Miroslav Tyrš. Začínal maloval již jako dítě u soukromých učitelů a posléze studoval na pražské akademii u svého jmenovce Františka Čermáka. V realtivně mladém věku utrpěl úraz, díky kterému na delší čas ochuravěl, takže se na další školu mohl přihlásit až v r. 1847, kdy začal studovat u Ch. Rubena, který úplně neodhadl jeho talent, když řekl, že ho sice na školu přijme, ale dost pochybuje, že náklady na jeho výchovu budou smysluplně vynaložené. Už jeho první školní obrazy Marius nad zříceninami Kartága a Zavraždění druhů Waldštýnových však přesvědčily, že Čermák je nezpochybnitelný talent. V r. 1849 se vydal na dobrodružnou cestu a putoval na ose Mnichov, Drážďany, Berlín, Düsseldorf a Antverpy, kde se usadil na delší dobu a začal tam pilně studovat. Maloval v Ostende a Bruselu a r. 1852 si zařídil ateliér v Paříži. Jako student vystavil na slavném pařížském Salonu roku 1853 obraz Šimon Lomnický žebrá na pražském mostě. Je to první obraz českého autora, který tehdy třiadvacetiletému umělci z Prahy zajistil místo mezi významnými osobnostmi francouzského uměleckého světa. V první polovině šedesátých let podnikl cesty do jihoslovanských zemí, zvláště do Černé Hory a do Dalmácie, které se mu po vzoru lorda Byrona staly námětem romantických obrazů, zvláště pro nadvládu Turků a následný obrozenecký boj. Ve druhé polovině šedesátých let cestoval po Francii, Riviéře a Pyrenejích. 1865-1867 pobýval v Itálii. 1869 se usídlil v Roscoffu v Bretani. Dostal také nabídku k převzetí místa ředitele pražské akademie, ale odmítl ji a raději zůstal v cizině. Byl autorem heroických a romantických historických obrazů s náměty z jihoslovanských tradic (Zajaté Černohorky, Raněný Černohorec, Bosna roku 1877, Dalmatská svatba, Únos odalisky), historických obrazů (Husité bránící průsmyk; Po bitvě na Bílé Hoře - Protireformace) a venkovských námětů, zejména z Bretaně (Marina z Roscoffu, Život na pobřeží Roscoffu). Mimo to maloval zátiší (např. Zátiší s rybami), podobizny (např. Jan Evangelista Purkyně, paní H. Gallaitová, umělcova sestra M. Czartoryská) a kreslil.
Autor viz T 1/141, TD 40, TB 8/241, B 2/623, NEČVU 1/116.