Olej na plátně, 73 x 53 cm, rámováno, datováno 1854, signováno vlevo dole Jaroslav Čermák B. 1854, rentoilováno, zezadu opatřeno štítkem.
Prověřil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Komentář PhDr. Mgr. Michael Zachař:
Zájem výtvarníků o lidovou kulturu a nové motivy sílil celá čtyřicátá léta, ovšem bouřlivý rok 1848 jej ještě více podnítil. Josef Mánes studoval tehdy lidové typy na Těšínsku, zajížděl do Polska i na Slovensko, kam obdobně krátce nato odcestoval i mladý Čermák. Intuitivní sklon k sytému realistickému vyjádření má v těchto raných dílech z padesátých let ještě jistý nádech romantiky, což bylo jistě dáno i faktem, že se ve zcela neznámém prostředí ocitl mladík z pražské středostavovské rodiny a člen intelektuální elity. Soupis umělcova díla pořízený již téměř před sto lety podchycuje řadu děl, jejichž názvy nás uvádějí do tématu: Slovenští vystěhovalci, Hlava Slováka, Ovčák, Slovenská matka s dítětem, Slovenská matka na poli – a také Slovenský bača se psem. Zachoval se tehdejší popis dr. Miroslava Tyrše:
„Mladý ovčák, statečný to brat se širokým kloboukem, pod ním hnědé měkké vlasy až na ramena, levá ruka za pasem, pravice podepírá zamyšl. tvář. Na levé straně ve stínu černý pes. Postava více než životní, po kolena viditelná!“
Tehdejší monografisté ovšem připomínají, že Tyrš zřejmě viděl variantu tématu a i v soupise podchycují dva mírně odlišné originály. Těm navíc předcházelo starší zpracování v obraze prokazatelně datovaném rokem 1854. Tehdy sám Jaroslav Čermák píše příteli Soběslavu H. Pinkasovi z Bruselu do Prahy:
„Jsem úžasně zaměstnán, namaloval jsem hezkou řadu obrazů, vydělal ohromně peněz, ale bohužel všecky opět vydal a zůstalo mně jen tak, abych měl z čeho žíti několik měsíců v Paříži“.
Jestliže pozdější varianta obrazu nese v signatuře před datací zkratku Ps (Paris), náš obraz velké písmeno B, což bude s největší pravděpodobností Brusel a velmi nepravděpodobně Berlin, přestože i tam tehdy Čermák krátce působil. Zajímavostí je zmínka v korespondenci Boženy Němcové, která chválí výběr Čermákových témat a připomíná, že slovanský lid tak díky jeho obrazům přichází ve známost vzdělaného světa. Paříž prý je poblázněna Čermákovými obrazy, kupují je zejména překupníci, kteří obratem padesát procent vydělají na prodeji dalšímu zájemci!
Představený Čermákův obraz představuje sběratelský unikát a prvotřídní dílo nesporné galerijní hodnoty.

Vystaveno:
Mistři české krajinomalby, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 2011, opatřeno štítkem a razítkem;
Varianta obraz z roku 1859 vystavená na Jubilejní výstavě J. Čermáka, UB, Alšova síň, květen – červenec 1928, kat. č.112;
Klasikové 19. století, – Obrazy ke sbírky Karlštejnská a.s., Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 5. 4. – 27. 5. 2012, zezadu opatřeno štítkem a razítkem;
Malíř, kreslíř a grafik, studoval u Ch. Rubena na AVU v Praze, poté u G. Wapperse v Antverpách a L. Gallaita v Bruselu a Paříži. Hojně cestoval, svoje náměty také čerpal nejvíce z dějů na slovanském jihu a z bojů proti Turkům. Jeho malířský historismus je romanticky založen, inspirován i Delacroixovým příkladem. V 70. letech se prosazuje realistický zájem hlavně v portrétech, zátiších a barbizonsky uvolněných krajinách. V. Soukupová: J. Čermák, Praha 1981
Autor viz T 1/141, TD 40, TB 8/241, B 2/623, NEČVU 1/116.