Dotaz na položku
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.
Díky souhlasu s využitím technologie cookies nám dovolíte ukázat Virtuální prohlídku i přímý přenos z našich aukcí přímo na našich stránkách.
Vyhráváte, Váš limit na vyžádání. Limit lze zvýšit.>
Olej na plátně, 52 x 84,5 cm, rámováno, signováno vlevo dole A.Chwala, zezadu opatřeno štítky s přípisy s určením.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Šárky Leubnerové, Ph.D.
Vystaveno:
Adolf Chwala 1836 - 1900, Národní galerie v Praze, Klášter Sv. Jiří na Pražském hradě, 14. 9. 2011 – 31. 12. 2011.
Publikováno:
Šárka Leubnerová, Adolf Chwala 1836 – 1900, Národní galerie v Praze, Klášter sv. Jiří na Pražském hradě, 2011, str. 98, č. kat. 118.
Komentář PhDr. Šárky Leubnerové:
Předložený obraz patří k závěrečné etapě Chwalovy umělecké tvorby, kterou můžeme vymezit osmdesátými a devadesátými léty 19. století. V této době byl malíř již dobře obeznámený s novými tendencemi v krajinomalbě, zvláště pak s pracemi žáků krajinářské školy Alberta A. Zimmermanna na vídeňské Akademii Eugenem Jettelem, Emilem Jakobem Schindlerem a dalšími, kteří vymezovali nový směr rakouské plenérové krajinomalby. Pod vlivem barbizonských krajinářů a francouzských impresionistů došli k vlastní podobě náladového impresionismu, který se stal široce rozšířeným a ovlivnil i práce starších autorů, vycházejících ještě z pozdně romantické krajinomalby.
Ačkoliv Chwala přijímal tyto nové tendence spíše pocitově než programově, výrazně uvolnily jeho malířský rukopis a změnily i práce s barevnou hmotou; upustil od dřívější veristické malby a směřoval k barvě i světelně celistvému pojetí obrazové plochy. Podání vegetace i přírodních útvarů se stalo sumárnější, umělec kladl větší důraz na zachycení atmosférické nálady a hlubší kontrasty světla a stínu umocňovaly prostorové vnímání scenérie.
Předložený obraz idylické přírodní nálady náleží k vynikajícím ukázkám tohoto období. Malíř působivých způsobem zachytil letní horskou krajinu ozářenou odpoledním sluncem, s širokou cestou kolem potoka. Pro Chwalova díla typické střídání světelných pásů zde zesílilo vnímání prostorové hloubky; zastíněné popředí střídá prosvětlený druhý plán, na který navazují temnější siluety kopců, před kterými je malebně zasazené stavení, poslední plán tvoří opět sluncem ozářený horský masiv. Sumárně pojatá vegetace i další přírodní jednotlivosti odpovídají malířskému výrazu Chwalova pozdního tvůrčího období. Vynikajícím způsobem zachycená světelná atmosféra i mistrně zvládnutá stafáž, jež byla tradiční součástí jeho krajin, kterým dodávala idylický rozměr, umocnily výsledný dojem z této malířské práce.
Rozměrné Chwalovo plátno Venkovská krajina s cestou je kvalitní ukázkou jeho pozdní tvorby. Barevně bohaté řešení přírodní scenérie se zajímavými detaily zesílilo působivou náladu letní krajiny, která v sobě nese pečeť hlubokého prožitku a mimořádné umělecké schopnosti vystihnout její podstatu. Vyvážením dílčích složek – promyšlené kompozice, bravurně zpracovaných detailů, harmonické barevnosti i emocionálního vyjádření přírodní nálady – dosáhl Chwala silného výtvarného účinu.
Významný český krajinář, který studoval na pražské akademii u profesora Maxmiliána Haushofera, kde si osvojil mimořádný cit pro obrazový prostor, detail a barevnost. V raném díle se zaměřoval na idealizované krajiny, ale díky svým virtuózním pozorovacím schopnostem a přesvědčivému zobrazení svou tvorbu postupně směřoval k realističtějšímnu konceptu. Kolem roku 1860 se v jeho tvorbě objevují první alpské motivy plné jasných barev a typického malířova rukopisu. Od roku 1866 přesídluje natrvalo do císařské Vídně a Alpy jeho plátnům výrazně dominují. Zachycuje horské potoky a jezera pod horami zahalené v šedých mračnech, rovinaté krajiny s řekami nebo tůněmi a záběry do lesních interiérů. V některých dílech tohoto období také experimentuje s náladou a stylizací. Často se však vracel za přírodními motivy do povodí Vltavy a Sázavy, na Šumavu k Otavě a na jižní Moravu k Břeclavi, Vranovu nad Dyjí a Lednici, ale mířil i do Bavorska. Pozoruhodnou kapitolou jeho krajinářské tvorby jsou nokturna - krajiny v nočním přítmí ozářené měsícem v úplňku, prosvítajícím mezi mraky a odrážejícím se na klidné vodní hladině s jasně čitelnými detaily na pobřeží. V pozdní tvorbě od poloviny osmdesátých let a v devadesátých letech pracuje s výraznějšími kontrasty světla a stínu, škále barevných skvrn a vzdaluje se od veristických maleb předchozího období.
Autor viz T 1/403, TB 6/555, B 3/26.
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.