Olej na plátně, 28,5 x 43 cm, rámováno, datace – před rokem 1863, signováno vpravo dole COROT.
Zezadu opatřeno dopisem autora z r. 1863.
Provenience:
Sbírka Pétrel,
Soukromá sbírka (zakoupeno: Hirsch, 7. 12. 1912),
Soukromá sbírka (zakoupeno: Paříž, 24. 3. 1952),
Soukromá sbírka,
Literatura:
L’oeuvre de Corot, Catalogue Raisonné et illustré par Alfred Roubaut, H. Floury Editeur, Paris 1905, reprodukováno na str. 310 a 311, č. kat. 1013,
Zde vystavený obraz vyznívá jako soustředěná malba intimního pojetí s jemnou hrou zelení a stříbřitých či perleťových šedí, evokuje přírodní záběr jako až hudební etudu a celkově představuje múzické dílo nejvyšších uměleckých měřítek. Zračí se v něm Corotovo vrcholné krajinářské mistrovství, s jakým se nesetkáváme v Čechách ani v nejvýznačnějších  galeriích, natož pak v aukčních síních.
Corot je jeden z nejznámějších světových krajinářů a nejdůležitějších francouzských malířů 19. století. Je jedním z nejvýznamnějších průkopníků plenérového krajinářství. Jeho četné olejové a akvarelové skici jsou svědectvím o jeho snaze vyškolit si zrak pro nalezení motivu a vycvičit si ruku. Dopomohla mu k tomu jistě jižní atmosféra za italského pobytu ve dvacátých letech. Corot přitom pokládal studie za pouhý materiál k ateliérovému obrazu. Kritika začala vysoce cenit jeho komponované krajiny obestřené apartním stříbřitězeleným nádechem, kde se jemně rozptýlené světlo snoubí s odrazy stromů ve vodě a vytváří éterickou clonu. Corot neformoval objemy v obraze pomocí linií, ale pomocí kontrastního působení osvětlených a zastíněných partií. Dbal zkrátka na co nejvěrohodnější zachycení momentální světelné nálady, což z něj činí přímého předchůdce impresionistů. Ve zralém věku se častěji věnoval i portrétům a figurálním obrazům, přičemž opět vždy pracoval s nuancovanými valéry jedné barvy a dbal na jednotné vyznění obrazu.
Při zmínce jména tohoto umělce se i laikům vybaví pocit harmonie a klidu nenapodobitelných stříbrošedých krajin plných jemných valérů, svěžesti přírody, opravdovosti nebe či vodní hladiny, ale především chvějivého vánku rozechvívajícího listoví překrásných stromů a krásné prostoty každodenního života lidí v přístavu, v ulicích a parcích měst či na polích francouzského venkova.
Autor viz TB 7/449, B 3/179.