Olej na plátně, 63 x 73 cm, rámováno, datace 1924, signováno vpravo dole Coubine, zezadu na slepém rámu opatřeno čísly: 1415, 66, 66 17 F.

Posoudil a pravost díla potrvrdil PhDr. Karel Srp.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Rey Michalové, Ph.D.

Publikován:

H. Martinie, Coubine, Éditions de la Nouvelle revue française, Paris, 1929, str. 45., jako Nu 1924.

Posuzovaný obrazu „Akt (Nu)“ je autentickým, špičkovým, vrcholným figurálním dílem Otakar Kubína – Coubine, autora, který dal spolu s Rudolfem Kremličkou nejvýraznější a nejosobitější podobu českému modernímu klasicismu. Jeho postavení bylo však specifické v tom, že od roku 1912 žil ve Francii a svými díly dosáhl mezinárodního věhlasu.

Autorova cesta do Paříže utvrdila jeho nadšení pro nové obrazové zákonitosti, jak mu je demonstrovala malba van Gogha a Cézanna. Zajištěnou existenci jako asistent na pražské Uměleckoprůmyslové škole opustí přestěhováním se do Paříže. Otakar Coubine maluje obrazy v překvapivých kubo-expresivních zkratkách, s nimiž zaznamenává velký úspěch v Berlíně. V době války, kdy pracoval v pařížské Národní knihovně, se věnuje studiu starých italských mistrů Quattrocenta. Po jejím skončení se zapojuje do neoklasicistního hnutí, jež nalézalo ztracené jistoty v návratu k tradičním výtvarným hodnotám. Přijímá francouzské občanství (1924) a usazuje se v provensálském Simiane-la-Rotonde, aby se stal opěvovatelem jihofrancouzské krajiny, kterou objevuje nejen pro sebe, ale i pro Francouze a celý svět.

V Coubinově uměleckém vývoji však mělo rozhodující úlohu figurální téma. Zpodobení lidské postavy bylo pro něj – dle jeho vlastních slov – povznášejícím, přímo posvátným úkolem. V tématu lidské figury se odehrávala i proměna jeho výtvarného stylu z kubo-expresionismu ke klasicismu: je zajímavé, že hieratičnost a statičnost tohoto námětu byla hybným motorem, který autora podněcoval k hledání formálních složek výrazu odpovídajících jeho duševnímu založení a lidskému temperamentu.

Posuzovaný obraz „Akt (Nu)“ je Coubinovou mistrnou a velmi vzácnou prací, protože krajinomalby později nad figurálními motivy převážily. Vykazuje všechny kvality jeho klasicismu z nejlepšího období dvacátých let. Spojuje krystalicky čistou, minuciózně kultivovanou výtvarnou formu s představou klidné, tiché krásy, plynoucí z vnitřní harmonie jednotlivých složek obrazu a v neposlední řadě decentní ušlechtilosti a erotičnosti modelu. Coubine záměrně drží pozadí obrazu ve svém typickém stříbřitě šedém tónu a neupřesňuje prostředí žádnými „literárními“ přídavky, aby veškerou pozornost diváka soustředil na zobrazený akt. Tak jako ve svých krajinách, ani zde nehledá pomíjejícnost vzhledu, nýbrž atemporalitu, jakousi slavnostní vážnost a vznešenost.

Posuzovaný obraz „Akt (Nu)“ je dílem, v němž se Coubine bravurní čistotou malířského a kresebného stylu geniálně vyrovnal J. A. D. Ingresovi, velkému předobrazu všech moderních klasicistů.