Dotaz na položku
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.
Díky souhlasu s využitím technologie cookies nám dovolíte ukázat Virtuální prohlídku i přímý přenos z našich aukcí přímo na našich stránkách.
Vyhráváte, Váš limit na vyžádání. Limit lze zvýšit.>
Olej na plátně, 70,5 x 50,5 cm, rámováno, datace 1925, signováno vlevo dole Štyrský 25, zezadu opatřeno výstavním štítkem a razítkem.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Obraz bude publikovaném v připravovaném katalogu k výstavě V novém světě – Podmínky modernity, GVUO Ostrava.
Vystaveno:
V novém světě - Podmínky modernity 1917 - 1927, GVU Ostrava, 27. 9. 2016 - 8. 1. 2017;
Styrsky et Toyen, Galerie d´Art contemporain, 27. 11. – 10. 12. 1926, Paříž, č. kat. 21.
Dialogy v obrazech, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 2014, str. 10.
Komentář PhDr. Karla Srpa:
Jde o autentické dílo Jindřicha Štyrského, pocházející z prvých týdnů jeho pařížského období v roce 1925. Jeho černobílá reprodukce se dochovala ve Štyrského pozůstalosti. Obraz Štyrský vystavil pod francouzským názvem Ramoneur et bonhomme de neige na prvé výstavě artificielismu, uskutečněné v Paříži (Styrsky et Toyen, Galerie d´Art contemporain, 27.11. – 10.12. 1926, č. k. 21). Obraz zůstal celou dobu v majetku rodiny původního majitele ve východních Čechách. Je třeba říci, že byl až dosud nezvěstný a že je to škoda, neboť nemohl být zastoupen na Štyrského samostatné výstavě a otištěn v jeho monografii. Obraz je důležitý pro poznání rané artificielistické Štyrského fáze, ve které se – obdobně jako Toyen – pokusil propojit abstraktní plány, zde zastoupené především vztahem bílých a černých ploch, a konkrétní, zpředmětňující detaily jako stromeček, zeď, rostlina v pravém spodním rohu, které do téměř monochromního obrazu vnášejí empirický akcent. Štyrský zobecňoval, avšak chtěl zároveň zůstat konkrétní. Tento střet do jeho uvažování vnášel napětí, ve kterém se však nerozhodl pro jednu z možností, nýbrž pro jejich neustálé propojování, které později prováděl na vyšší vizuální rovině. Obraz Kominík a sněhulák je velmi názorným pohledem na stav tehdejší Štyrského tvorby, která rezonovala s neoprimitivistickými obrazy Toyen. Přináší stupňující se Štyrského zájem o plochu, v němž se objevují velmi jemné akcenty přechodů, typické pro autorův malířský přístup. Poskytuje silný zrakový zážitek. Objev obrazu Kominík a sněhulák je důležitý nejen pro doplnění celé Štyrského tvorby, ale i pro poznání malířství dvacátých let. Mohl by se stát součástí jakékoli evropské sbírky meziválečného malířství.
Slavný český malíř, fotograf, grafik, výtvarník, básník, představitel surrealismu a teoretik. Vystudoval pražskou AVU. Byl velmi aktivní v uměleckém světě, od roku 1923 byl členem Devětsilu, od roku 1933 členem Spolku výtvarných umělců Mánes (1932-1942). V letech 1925-28 žil spolu s Toyen v Paříži, kde svou v podstatě minimalistickou tvorbu nazvali v roce 1926 artificialismem. Seznámili se v roce 1922 a jako umělecká dvojice úzce spolupracovali. Po návratu do Prahy byl šéfem výpravy Osvobozeného divadla. Roku 1934 se, spolu s Toyen, Jindřichem Heislerem a Karlem Teigem, stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR v Praze. V ní aktivně působili pouze tři výtvarníci, kromě Štyrského ještě Toyen a Vincenc Makovský. Pražští surrealisté udržovali úzké kontakty se skupinou A. Bretona, jenž dokonce v roce 1935 přijel do Československa společně s P. Éluardem a uspořádal pro pražské surrealisty přednášku. Od tohoto okamžiku oba tito francouzští géniové začali zařazovat Štyrského díla na mezinárodní výstavy surrealismu. V roce 1935 těžce onemocněl. Zabýval se též fotografií, kolážemi, malířstvím, grafikou, knižní ilustrací, poezií, scénografií. Začínal jako kubistický malíř s lyrickým zaměřením, ale brzy přešel k imaginativní tvorbě s výrazným prvkem erotična. Od pobytu v Paříži s Toyen jeho tvorba směřovala k surrealismu. Hlavním zdrojem jeho inspirace se staly sny a jejich prožitek, které pak zpodobnil ve slavném cyklu Kořeny, pro který nalezl P. Wittlich inspirační zdroj v obrazech geniálního J. Mánesa. Kořeny komentoval V. Nezval těmito výstižnými slovy: Nikde se neprozradila účast iluze na vznik nadreality nápadnějším způsobem, jak je tomu v cyklu obrazů Štyrského, jež nesou název Kořeny. Právě obrazy z tohoto cyklu si získaly velkou proslulost, jeden z nich visel v pracovně A. Bretona, ale také na mezinárodních výstavách v Londýně a v Paříži. NG v Praze má z tohoto cyklu ve sbírkách dva obrazy a další jsou v Karlových Varech a Plzni. J. Štyrský patřil k jedněm z prvních evropských umělců, kteří se zabývali barevnou koláží.
Autor viz T 2/570, V 4/385, TB 32/265, B 10/1, NEČVU 2/847.
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.