Olej na plátně, 60,5 x 89 cm, rámováno, datace 1910 - 1915, signováno vpravo dole J Schikaneder.
Pragensie patří k emblematickým dílům tohoto umělce. Malebný záběr vltavského břehu poblíž vyšehradské skály v oparu červánkového podvečera upoutá svou sonorní atmosférickou náladou, ale i k diváku zády obrácenou stafáží, silně romantickým prvkem, známým třeba z maleb Caspara Davida Friedricha.

Vystaveno:
Jakub Schikaneder (1855 – 1924), NG v Praze, Valdštejnská jízdárna, 20. 4. - 21. 10 2012,
Klasikové 19. století, S.V.U. Mánes Galerie Diamant, 5. 4. – 27. 5. 2012,
Jakub Schikaneder, Nové objevy děl malíře tajemných nálad, Východočeská galerie v Pardubicích, 11. 10. 2006 – 7. 1. 2007,
Jakub Schikaneder, Nové objevy děl malíře tajemných nálad, MG v Brně, 13. 4. – 15. 7. 2007,
Jakub Schikaneder, Nové objevy děl malíře tajemných nálad, Oblastní galerie v Liberci, 15. 2. – 25. 3. 2007,

Publikováno:
Veronika Hulíková, Jakub Schikaneder (1855 – 1924), NG v Praze 2012, str. 188, č. kat. 120, průvodce výstavou str. 90,
Tomáš Vlček, Jakub Schikaneder, Nové objevy děl malíře tajemných nálad, výst. kat., Pardubice 2006,
Mimořádný malíř a vůdčí osobnost českého malířství Jakub Schikaneder byl žákem J. M. Trenkwalda, J. Sweertse a A. Lhoty na Akademii výtvarného umění. V této době vedení školy inklinovalo k idealizaci klasicistních forem. Mezi Schikanederovými spolužáky a často blízkými přáteli byli třeba Mikoláš Aleš, František Ženíšek nebo Josef Tulka, se kterými prožíval kontrasty a konflikty nahromaděné mezi generacemi. V časopise studentů Akademie, s mile mladistvým názvem Blbárna je Schikaneder zpodobněn v kresbě Mikoláše Alše jako bonviván. Nejprve byl ovlivněn dobovým naturalismem a poté absolvoval několikaleté školení u G. Maxe na akademii v Mnichově. Roku 1890 vytvořil programové dílo českého realistického umění, Vraždu v domě. V devadesátých letech dospěl pojetím obrazu k osobitému stylu, v němž jeho vlastní citlivost souzněla s představami a náladami uměleckých hnutí české a evropské dekadence. Signifikantní je pro autora rozvíjení hlavně témat každodennosti městského života, melancholicky zabarvených, jemně prozářených interiérů a potemnělých pražských zákoutí.

Autor viz T 2/422, TB 30/64, B 9/374, NEČVU 2/735.