Olej na plátně adjustovaném na kartonu, 62 x 48 cm, rámováno, datováno 1913, signováno vpravo dole Prucha.
Opatřeno odborným posudkem Prof. Zdeňka Sejčka.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Vystaveno:
Jindřich Prucha, Opus magnum, 4.12. 2014 – 29. 3. 2015, Galerie výtvarného umění v Chebu.
Komentář PhDr. Michaela Zachaře:
Přirozená jednoduchá krása tohoto zátiší je svědectvím umělcovy momentální optimistické dispozice, zjasněné do obrazu ryzí, lidovým naturelem prodchnuté harmonie. K obrazu je dochována menší rázná olejová studie v Městském muzeu a galerii v Čáslavi.
Nově objevené výtvarné dílo je olejomalba velikosti 62 x 48 cm, přičemž plátno není dochováno v původním napnutí, nýbrž bylo druhotně nakašírováno na silnou lepenku a při tom upraveno do rámu.
Jelikož obraz nebyl dosud dohledán v dostupné pruchovské literatuře, přisoudil mu prof. Sejček název Porcelánový džbán s maminčiným plédem. Přibližme si konkrétní situaci: Malíř si z několika předmětů vytvořil kompozici, v níž před okno, jímž v maně zahlédneme či spíše vytušíme větrnou krajinu, posunul prádelník, před který postavil venkovskou dřevěnou židli běžné truhlářské výroby z konce 19. století. Opěradlo židle je v horní partii rozšířeno do opěrky – třídílné listové rozviliny, kdy dobře vidíme pravou část dřevěného listenu. Na židli postavil džbánek a přes židli přehodil jeden z maminčiných plédů, zřejmě ten nejbarevnější. Aranžované zátiší bylo reálnou sestavou, jejíž komponenty navíc Pruchova sestra Vojslava na samotě Županda nad Běstvinou uchovávala až do své smrti roku 1973.
Jedná se o vysoce kvalitní malířské dílo, jemuž na kráse neubrala ani zmíněná následná úprava do rámu, ostatně dosti nevýrazná. Malba širokými štětcovými tahy s markantní expresivitou je v kontaktu s plátnem malována v celistvých barevných plochách (červeň plédu). Malířský rukopis vykazuje způsob malby polosuchými štětcovými zásahy s častým vynecháváním křídového bílého podkladu. Ve srovnání s dalšími Pruchovými plátny oné doby jsou dobře patrné horizontální výstupy plánové pleteniny, které dodávají malbě zvláště v pravém dolním rohu typický autorův charakter.
Malíř krajinář a figuralista. Po nedokončených studiích filologie se začal věnovat malířství. Jeho obrazy stojí na intenzívním vnitřním prožitku umělce, opakovaným hledáním a novými začátky se jeví jeho tvorba i v krátkém období vzniku poměrně různorodá. Navštěvoval večerní školu kreslení u Ludvíka Vacátka a později studoval na Akademii v Mnichově u prof. Hertericha, což byl ve své době velmi respektovaný úspěch a uznání jeho malířských kvalit. Své krajinářské motivy čerpal především v oblasti Železných hor odkud pochází nejvíce jeho prací. Ovlivnily ho sbírky mnichovské Pinakotéky - zejména El Greco. Prucha je přímým pokračovatelem slavíčkovské tradice. Velmi patrný na jeho tvorbu je i vliv Jana Preislera a Antonína Chittussiho. Po tříletém období hledání byl díky obrazu Na kozích hřbetech přijat do presižního SVU Mánes. Jeho válkou předčasně ukončené dílo dodnes budí zasloužený údiv a přízeň sběratelů.
Autor viz T 2/323, TD 152, TB 27/430, B 8/509, NEČVU 2/655.