"Olej na plátně, 65,5 x 35 cm, rámováno, datace 1963, signováno vpravo nahoře SKLENÁŘ 63, zezadu opatřeno autorským přípisem s určením a výstavními štítky.
Výběr z výstav:
Maggio Fiorentino, Národní galerie v Praze, 1963, č. kat. 14;
Biennale Internazionale d´Arte, Florenci, 1971, zlatá medaile;
Zdeňku Sklenářovi Zdeněk Sklenář, Galerie Zdeněk Sklenář, Smetanovo nábřeží 4, Praha 1, 23. 1. – 7. 4. 2002;
Zdeněk Sklenář Zpěvy staré Číny, Galerie Zdeněk Sklenář, Smetanovo nábřeží 4, Praha 1, 29.5. – 29. 8. 2009;
Zdeněk Sklenář´s China, Exhibition of the Major Czech Artist, National Art Museum of China in Beijing, 4 – 22 April 2009, 1 Wu Si street, Dong Cheng District Beijing, P.R. China;
Deset tisíc věcí – deset tisíc let, Galerie Hlavního města Prahy, Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské nám. 13, Praha 1, 17. 3. – 6. 6. 2010.
Výběr z publikací:
František Šmejkal, Umělecké profily/ Zdeněk Sklenář, Odeon, 1984, č.104.
Zdeněk Sklenář, Deset tisíc věcí – deset tisíc let, Galerie Zdeněk Sklenář, 2010, str. 161.
Autenticita díla ověřena galeristou Zdeňkem Sklenářem.
Výsostné postavení v Sklenářově abstrakci mají díla s čínskou tematikou. Většina z nich, se proto přednostně již v době vzniku dostala do státních sbírek, takže jsou prakticky nedostupná. Nabízený originál je tedy jediným obrazem z celkového počtu 28 děl s tematikou Číny, které je dnes vzácně dostupné. Tento obraz byl opakovaně vystavován na prestižních výstavách doma i v zahraničí, je reprodukován ve všech zásadních publikacích, věnovaných Sklenářově malířské tvorbě. Byl též součástí reprezentativní kolekce autora s čínskou tematikou na výstavě Biennale Internazionale d´Arte v roce 1971 v italské Florencii, která byla ohodnocena Zlatou medailí, a to za přínos abstraktní malbě. Současná výstava Art in Europa 1945-1968 v prestižním ZKM/ Zentrum für Kunst und Medien Technologien v německém Karlsruhe, zařadila obrazy Zdeňka Sklenáře do kontextu evropských veličin 20. století.
Život českého malíře Zdeňka Sklenáře je vymezen lety 1910 – 1986. Jeho odkaz čítá: 1/ okolo 400 knih, které ilustroval nebo graficky upravil; 2/ 106 dohledaných grafických listů; 3/ 265 k dnešnímu dni zdokumentovaných a prověřených maleb, z nichž 103 je majetkem státních sbírek. Malba, v níž se zrodila „Sklenářova abstrakce“, započatá v 50. letech vrcholí v roce 1980, kdy v plné síle, po zralé úvaze, naplněn svým posláním zanechává tvorby a odchází do ústraní. Legendární ředitel Guggenheimova muzea v New Yorku Thomas Messer již v roce 1995 jako první poukázal na příbuznost Sklenářovy a Kleeovy abstrakce a doporučil se tímto závažným přínosem evropské malbě vědecky zabývat. Dne 4. září 2016 Peter Weibel, ředitel ZKM/ Zentrum für Kunst und Medien v Karlsruhe, s analytickou přesností vyslovil myšlenku, cituji: „Rozdíl je však v pojetí jazyka zobrazování. Zatímco Klee dělá konturovanou malbu, v níž linie oddělují jednotlivé barevné plochy, Sklenář nalezl metodu, kterou vytváří navzájem se překrývající propletence barev. Pro abstrakci používá figurální prostředky, malba se tak jeví z blízka figurální a z dálky abstraktní.“
Autor viz T 2/454, TD 166, B 9/632, NEČVU 2/744."