Olej na plátně adjustovaném na sololitové desce, 47,5 x 55,5 cm, rámováno, datace 1935, signováno vlevo dole Černý Š. 35.

Dílo spadá do rané tvorby autora. Je zde vidět inspirace nejen náměty vytvořenými Toulose Lautrecem, ale i tvarosloví a stavba person Pablem Picassem. Vidíme zde v prvním plánu posazenou ženu, s příhodně prázdnou sklenicí. Tato aktérka večerního života kavárny zde hledí zasmušile do neznámých dálek, přemítá nad věcmi budoucími či událostmi, které vzal již čas. Ťato žena v baretu je jedinou postavou díla, která je k divákovi otočena čelem, všechny ostatní postavy jsou ztraceny v hávu přítmí a dýmu cigaret. Taktéž žena jediná má bělavou pleť, na rozdíl od dalších návštěvníků podniku. Celé dílo se nese v pro Karla Černého typickém melancholickém duchu. Je zde ale podmanivá síla, která táhne diváka do potměšilého děje a dání si skleničky s onou osamocenou ženou na kraji obrazu. Karel Černý se zde projevuje jako bedlivý žák a pozorovatel minulých mistrů. Ona atmosféra či práce s obličeji, ponejvíce právě tím osamocené ženy v baretu je klasickým projevem práce Karla Černého. Dané dílo lze dát do komparace s díly stejné datace v monografii autora od Vojtěcha Lahody, blížeji s Poloakt ženy (1935), Večer na terase kavárny (1935) a Španělka (1935).