Olej na kartonu, 96 x 67 cm, rámováno, datace 1970, signováno vpravo dole K. Souček 68.

Před námi se skví jeden z nejtypičtějších námětů autora malby. Karel Souček zde přednáší výjev z nejslavnějšího španělského románu z ruky Miguele de Cervantes y Saavedra. Vidíme samotného rytíře Dona Quijota de la Mancha spolu s jeho neméně slavným souputníkem, zbrojnošem Sanchem Panzou. Téma tohoto románu je již od svého vydání protknuto s uměleckým jazykem. Ne nadarmo si ho tak Karel Souček zvolil pro své plátno. Obsah tohoto románu, jeho myšlenka se dosti protíná se Součkovou plejádou civilistních námětů. Skupina 42, jejíž byl Souček členem, hledala v civilních, sociálních námětech jakési svědectví doby, boje každého jedince se světem okolo něho. Stejně tak jako se Don Quijote vydává na svou pouť a boj s mnohdy jasným koncem, tak i každý jednotlivec svádí boj se svým osudem a reáliemi každodennosti. Tento civilistní vhled, který autor okusil ve skupině a posléze rozvíjel osobitým způsobem, zde zosobňuje neustále snažící se rytíř. Zde vypodobněn v čase svých cest, ve fantaskní krajině burgundské barvy, která přechází do nachových tónů a z níž vycházejí aktéři jako přízraky z mlhy. Souček zde za pomoci tónu okru postavy vytáhl do světla a zhmotnil. Dílo nese zajímavou dataci, která souvisí nejen s politickými, ale i s kulturními změnami, a tak můžeme Součkovo dílo můžeme chápat jako právě onu reportáž z boje s nepřízní osudu.