Patinovaný bronz, 164 cm, datace 1966, značeno O. Janeček, č. soupisu 9096.
Opatřeno certifikátem pravosti od syna autora Ing. Tomáše Janečka.
Socha Oty Janečka rozvíjí autorův dlouhodobý zájem o syntézu organického tvaru a abstraktního výrazu, v němž se přirozená inspirace přírodou proměňuje v čistě sochařský znak. Vertikálně komponovaný objekt vyrůstá z pevné základny a v průběhu své výšky se pozvolna zužuje a opět rozevírá, čímž vytváří napětí mezi stabilitou a pohybem. Charakteristické prohnutí a torzní dynamika formy odkazují k motivu rotace či proudění, naznačenému již samotným názvem. Hmota bronzu zde nepůsobí těžce, naopak je modelována s důrazem na lehkost a plynulost, jako by byla formována vnitřní energií. Povrchová úprava zvýrazňuje hru světla a stínu, která se proměňuje v závislosti na pohledu diváka a podtrhuje subtilní rytmus celé kompozice. Janeček se v tomto díle pohybuje na hranici mezi figurativní reminiscencí a autonomní abstrakcí. Tvar může vzdáleně připomínat stylizovanou lidskou postavu či přírodní útvar, zároveň však zůstává otevřený čistě formálnímu čtení jako vertikální, prostorově artikulovaný znak. Právě tato ambivalence je pro autorovu tvorbu šedesátých let příznačná. Socha tak působí jako koncentrovaný výraz pohybu a vnitřní dynamiky, přičemž její monumentální měřítko i kultivované zpracování materiálu potvrzují Janečkovu schopnost propojit lyrickou imaginaci s disciplinovaným sochařským řádem.