Tužka na papíře, 105 x 90 cm, volný list, datace okolo 1920, signováno vlevo dole Csordák.
Předložené dílo je velkoformátovou kresbou, dokazující primární stylová východiska díla Ľudovíta Csordáka. Malíř se po okusení mnichovských školení nechal přesvědčit českým malířem Emilem Holánkem, aby svůj umělecký um zkusil představit v české metropoli a zapsal se do speciálky profesora Julia Mařáka, kterou ukončil r. 1895. Téhož roku se Csordák stal členem spolu Mánes a utvrdil tak propojení svého díla s českým prostorem. Malíř dlouhá léta figuroval jako soukromý učitel kresby a také jako například správce muzea Slánského hradu. Roku 1907 se stal mmj. zakládajícím členem Nemzeti Szalonu v Budapešti. Velký ohlas a též potvrzení kvalit díla se autorovi dostalo na velké výstavě Julius Mařák a jeho žáci v roce 1929. Co se týče identifikace Csordákova stylu, ten zůstal poplatný tradičnímu vídeňskému náladovému romantismu, jímž autor zobrazil ve svém díle tendenční představy vlastenecké krajiny. V Csordákově díle se jasně zračí Mařákovo školení a nechává průchod autorově lásce ke krajině, lesům a krajinným výjevům obecně. Předložené dílo spadá do autorova období dvacátých let. Představuje zde lesní interiér v zimním čase, protknutý potokem, jenž svým klikatícím se tělem půlí dílo a otevírá průhled do dálek lesního porostu. Csordák v díle prezentuje svou vytříbenou akademickou kresbu neoproštěnou od pocitových sfér. Námět samotný je líbivým zaujetím námětem, jenž podtrhuje jeho velký formát, který opět trochu napovídá inspiraci Mařákovým dílem. Slovenský umělec v předloženém díle potvrzuje své kvality a dílem dokazuje vysokou kvalitu Mařákovy školy napříč habsburskými zeměmi.