Olej na plátně, 41 x 33 cm, rámováno, signováno vpravo dole FZ Eberl, vpravo dole opatřeno autorským přípisem.

Typický výjev Eberleho zamyšleně hledících návštěvníků kavárny je přednesen v hutných odstínech, přesto s jakýmsi pastelovým efektem valérů barev. Scéna je malířem vyvedena tak, že divákovi dodává pocit účasti na vypodobněném odpoledním setkání dané dvojice, a to nejspíše někde v kavárně na Montmartru. Toto téma, optikou impresionistů veskrze radostné, odpočinkové a bezstarostné, které se na počátku a v průběhu 20. století proměnilo ve výjev naplněný pocitem odcizení a společenského stigma, autor zpracoval jedinečnou finesou. Ačkoliv je obraz svým vhledem intimního ladění, postavy se téměř vzájemně dotýkají. malíř mezi aktéry vnesl jakousi neviditelnou clonu, a tak oba z dvojice sedí mlčky opřeni o stůl, podpírajíce si hlavu. Tyto blíže nedefinované osoby v neurčitém čase charakterizující Eberleho fascinaci obyčejnými lidmi v konkrétním psychickém rozpoložení. Malíř zve diváka do dobové nálady a atmosféry časů velké Paříže, města světel, kulturního středobodu s nekonečno podněty. František Zdeněk Eberl patří k mimořádným tvůrcům českého malířství 20. století, který na sebe nechal působit obzvláště charakteristické prostředí pařížského Montmartru, odkud si přinesl do své tvorby onen psychologický zájem o lidské individuum, který nás dodnes fascinuje a upoutává naši pozornost. Tento signifikantní cit pro zobrazení momentu společenských setkání v nabízeném díle autor nechal plně promluvit a potvrdil tak svou výjimečnost mezi českými tvůrci.