Kvaš, akvarel a tužka na papíře, 19,5 x 30 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace - 1925 - 1926, signováno vlevo dole Kupka, zezadu opatřeno výstavními štítky.

Posoudil a pravost díla potvrdil PhDr. Karel Srp.

Opatřeno certifikátem o pravosti díla Pierre Brullé.

Provenience:

Raymond Bollag, Zurich (získáno 1976); Hauswedell & Nolte, Hamburg, 1988.

Vystaveno:

KUNSTHAUS ZÜRICH, Kupka,17.1. -14. 3. 1976; Cologne, Kölnischer Kunstverein, Kupka, 15. 4.- 25. 6. 1967, č. 109.

Publikováno:

Karel Srp, František Kupka. Sujet dans l’objet, Praha, 2018, s. 104, obr. 32.

Autora díla netřeba představovat, František Kupka a jeho dílo se stali světovými pojmy a spolutvůrci moderního výrazu mění. V druhé polovině dvacátých let umělec začal vytvářet obrazy s náměty mechanismů. Kupka jako jeden z prvních malířů maloval nejen barvy a tvary, ale rovněž světla a zvuky a dojem, jenž v něm scenérie zachovaly. Jeho tvorba je nesena potřebou formulovat malbu jako kosmogonii. Zobrazená práce spadá do jmenovaného období, kdy byl malíř fascinován mechanickými stroji, jejich pohybem a podobou, která je ve skutečnosti blízká organickým světům, jejich fungování a v neposlední řadě samotným uspořádáním. Na rozdíl od dosavadních děl cyklů, se Kupka v Mechanickém cyklu obrazí k pevným konturám, důležitosti malířského a malebného zpracování. V tak zvaném Mašínismu se Kupka projevuje nejen jako obdivovatel strojů a jejich pohybu, ale dává do kontextu jejich pohyb a takt s taktem hudebním, a to přímo s hudbou jazzu, který dobově ovládl kulturní náladu. Za vše mluví dobová reakce manželky autora Eugénie Kupkové: “Nyní se úspěšně pokouší zmocnit se mechanických forem, které se vítězně dávají do zpěvu. Studuje ocelové svaly stojů, které se naplno usmívají ponořeny do lázně zlatavého oleje, zatím co člověk v továrnách z nich každodenně těží práci.“ V cyklu mechanických obrazů je autorem procítěn nejen obdiv ke stojům a rytmu, ale i k jejich kompaktnosti a kráse pevného řádu a pravidel. Dílo Mechanisme je referenční studii autorova počínání ve zmiňovaném období a dokládá, jak bylo celkové dílo tvořeno, jak František Kupka zaměřoval svou pozornost na sebemenší detaily.