Patinovaný bronz, 22 x 28 x 46 cm, sokl, datace 1938, značeno na soklu K. Dvořák 1938.

Publikováno:

Jaromír Pečírka, Karel Dvořák (Prameny sv. 60), S.V.U. Mánes s Svoboda, Praha, 1948.

Jaromír Pečírka, Karel Dvořák, SNKLHU, Praha, 1955, s. 7, 47-48.

Reprodukováno:

Jaromír Pečírka, Karel Dvořák (Prameny sv. 60), S.V.U. Mánes s Svoboda, Praha, 1948, vyobrazení č. 18, velký verze

Jaromír Pečírka, Karel Dvořák, SNKLHU, Praha, 1955, s. 7, 47-48, vyobrazení č. 46, velká verze

Autorem díla je jeden z žáků J. V. Myslbeka a jeden z prvních žáků Jana Štursy. Karel Dvořák v nabízeném díle Tragedie podal vše co se od výše zmíněných velikánů naučil spolu s invencí, kterou pochytil v soukromé malířské škole Vincence Beneše a Otakara Nejedlého. Sochař v díle zosobnil zmar doby, bezmoc českého národa s nastalou situací mnichovského diktátu. Tragedie jako by nepodléhala fyzikálním zákonům, levituje prostorem, rozervána, v plné kráse svého až barokního tvarosloví. Socha je jakoby stále hnětena prostorem okolo. Chvěje se a podléhá bouři událostí, z níž vychází a na něž reaguje. Stejně jako sochy barokní doby je i Tragedie stále neklidná a rozevlátá do všech stran. Karel Dvořák se inspiroval nejen svými tuzemskými učiteli, ale i italskou manýristickou školou, která právě v nabídnutém díle promlouvá. Karel Dvořák proslul jako autor děl sociálního civilismu, který ponejvíce tvoří výzdobu fasád domů, ale taktéž jako sochař děl protknutých citem a něhou, které diváka, stejně tak jako nabízená Tragedie, obejmou a zasáhnou.