Olej na překližce, 61,5 x 53 cm, rámováno, datace 1946, signováno vpravo nahoře Jan Kotík 46.
Naskýtá se nám pohled na spící ženu, ležíc přikrytou pod dekou fialové barvy, která ledabyle tělo ženy oděné do červené halí a poskytuje komfort tepla. Žena se zdá ještě oblečena do svého denního převleku, a zde ji divák vidí již vyčerpanou, po dlouhém dni, na pokraji sil, spící, již ve světě fantazie a snění. Skupina 42, do které autor díla Jan Kotík patřil, sledovala život obyčejného lidství v městské krajině, její fungování se vší surovostí a bolestí, kterou přináší. Netypická a originální orientace Skupiny 42 spíše na anglosaský svět přivedla její aktéry ke zcela k novým tématům a horizontům tvorby. Zdánlivě obyčejné a neprvoplánové motivy, jako jsou automobily, komíny, továrny se svým kouřem a hlukem a v neposlední řadě i lidský faktor v této novodobé džungli, byl tématem, kterým se aktéři skupiny rádi a pilně zabývali. Dílo, jenž je příkladem právě takového zaujetí, nám předkládá právě již dobojovaného jedince, v tomto případě ženy, která spočinula po svém osobním boji na postel, a teď spí tvrdým, zaslouženým spánkem. Jan Kotík zde použil velice expresivní, silné a pastózní barvy v jejich plném procítění a projevu. Spící ženu nám představuje v jejím intimním prostoru, v její nefalšované poloze vyčerpaného člověka. Ženě svítí na čelo záře světla, nejspíše od pouliční lampy, či domácího osvětlení, přesto spí dále. Kotík v daném obraze divákovi podává přímou reportáž děje, surově a nefalšovaným způsobem, divákovi nedává na výběr a staví ho před jasný motiv. Nabízené dílo je skvělým a vzorovým dílem skupinového ražení, je skvělou příležitostí nahlédnout za okraj myšlení Skupiny 42 a seznámit se s ním v jeho surové podobě.