Soubor 24 původních kontaktů v autorském albu.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa
Z posudku PhDr. Karla Srpa:
Soubor 24 fotografií představuje ojedinělé dílo, které je v rámci znalosti práce Miroslava Háka zásadním objevem. Jde totiž o pevně pojatou, nevydanou maketu knihy, kterou by bylo možné považovat za monografii, připravenou s ohledem na vzájemné provázání dvoustránek, v nichž autor spojil fotografie, které k sobě formálně a tematicky náleží z celého svého dosavadního tvůrčího vývoje. Nalezneme v něm jedny z jeho nejranějších snímků, které vystavil na své prvé výstavě v divadle E. F. Buriana (1. Salon na chodbě D 38, září – říjen 1937), k nimž náleží pohled na náměstí v autorově rodné Nové Pace (1930) a uzavírají jej snímky z let 1966 a 1967. Maketa tak postihuje široké Hákovo období s důrazem na jeho ranější část, na snímky z třicátých a čtyřicátých let, jež jsou mírně doplněné o fotografie pozdější. Na maketě je cenný způsob, jímž Hák nahlížel na vlastní dílo. Zvolil způsob achronologického členění, v němž se setkáme se všemi nejdůležitějšími oblastmi jeho tvůrčí dráhy, tj. vztahem k surrealismu (na titulní straně knihy měl být slavný Hákův autoportrét s fotografii Bretona a Eluarda), k divadelní fotografii (zejména tanečnice a fotografie z inscenací Burianova divadla D z konce třicátých a počátku čtyřicátých let, než bylo zakázáno), k experimentální fotografii (vlastní Hákově technice strukáží), k fotografii aktů (jde o nové objevy k již známým snímkům z počátku čtyřicátých let), k městským či přírodním záběrům, souvisejícím volně s poetikou Skupiny 42). Některé fotografie jsou autorem datované (někdy se odchylují od jeho vlastní datace, od fotografií, otištěných již za jeho života). Kniha je hodnotná a přitažlivá jako celek díky svému formálnímu pojetí, spojujícímu na dvoustránkách snímky buď s obdobnou tematikou nebo s protikladným formálním pojetím. Vzniklo tak silné album, v němž měl autor možnost zpětně, z širokého nadhledu, hodnotit své dílo. Zapojil do něj snímky slavné (některé z nich zařadil do své autorské knihy Očima, Svět kolem nás, 1947), ale i zcela neznámé, které dokládají zaměření jeho tvorby zejména v padesátých a šedesátých letech, kdy se jeho umělecké kroky ubíraly jiným směrem. Album se skládá z původních kontaktů, nalepených na jednotlivé stránky. Někdy je datace provedena přímo do fotografie.