Olej na lepence, 25 x 34,5 cm, rámováno, datace okolo 1900, značeno vlevo dole věnuje Kaván.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Mgr. Michaela Zachaře.
Publikováno:
Ivan Exner, Michael Zachař, František Kaván (1866–1941). Dílo. Nadace pojišťovny Kooperativa, Praha, 2018, s. 451, č. s. 538 – Říčka v lukách.
Kolem roku 1900 se u malířů objevuje stále oblíbené téma krajinomalby. Zejména díky krajinářské škole Julia Mařáka, který byl ve své době nejnavštěvovanějším ateliérem na pražské Akademii, opouští česká krajinomalba prvky mnichovského školení a nastupuje modernější pojetí krajiny, jež v sobě mísí znaky vídeňských autorů společně s barbizonskou školou. Jedním z úspěšných absolventů Mařákovy školy byl i František Kaván. Na rozdíl od většiny svých vrstevníků nevycestoval do zahraničí, a tak své zkušenosti čerpal jednak od svého učitele, ale také od soudobých výstav jak zahraničních, tak i tuzemských umělců. V díle Říčka v lukách tak můžeme obdivovat nejen vycizelování detailů krajiny, jaké představuje suché větvoví, jednotlivé trsy trávy nebo působivé odlesky na vodní hladině. V pozadí modeluje Kaván oblíbený motiv kopce, tentokrát se jedná o vrch Tábor, jehož mystičnost podtrhuje jakýsi mlžný opar. Malíř tak svým sugestivním pojetím dokázal zachytit atmosféru časného jara, kdy se příroda pomalu probouzí z dlouhého zimního spánku.