Olej na plátně, 73 x 92 cm, rámováno, datace 1966, signováno vpravo dole J. Šíma 66.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Vystaveno:
Pittsburgh International Exhibition of Contemporary Painting and Sculpture (Prix Carnegie), Pittsburgh, kam jej zapůjčila Šímova galerie Le Point Cardinal, 1967.
Z posudku PhDr. Karla Srpa:
Po druhé polovině šedesátých let se Josef Šíma navrací k některým svým nejnosnějším motivům, jimiž se zabýval od přelomu dvacátých a třicátých let, jež v různých proměnách procházejí celou jeho tvorbou a představují její vnitřní tematické jádro, a tím zároveň i autorův hlavní přínos do evropského výtvarného umění. Patří mezi ně spojení nebe a země tenkými vertikálními liniemi, země vyjádřené nepravidelným, obdélným plošným polem s pevnými okraji při spodním okraji plátna, nebe jemným odhmotněným útvarem při horním okraji plátna. Pro oba tyto proti sobě postavené motivy je příznačné, že se vznášejí, že se pohybují uvnitř obrazového prostoru. Jejich spojnicí jsou tenké linie, rytmizující plochu, vnášející do ní dění, jejichž inspirací byly původně tenká stébla trav. Uvnitř otevřeného bílého trojúhelníku, obklopeného hnědí, jehož jedna hrana přesahuje spodní okraj plátna, takže vzniká dojem, že se k divákovi přibližuje, se nachází tentokráte jen čtyři vertikály, které z hnědého pozadí přesahují do modrého nebe, v němž skoro nejsou naznačená žádná oblaka. Obraz má výrazný baladický ráz, odehrává se v lehce ztemnělém prostředí, z nějž zmizel stín, naznačený jen velmi nepatrně za vzpřímenými liniemi. Díky výrazné malířské propracovanosti celého obrazu, lze tuto Krajinu označit za Šímovo mimořádné dílo, zahajující jeho závěrečnou periodu ze druhé poloviny šedesátých let. Šíma přenesl světlo z nebe na zemi, kterou zřetelně vylehčil, aby podtrhl její plynutí volným obrazovým prostorem. Tesknota pohltila jeho svět, s nímž se snažil zůstat v kontaktu, k němuž se přibližoval tak, že do něj chtěl vstoupit.