Suchá jehla na papíře, 11 x 11 cm, volný list, signováno vpravo dole Boštík 68, list č. 22/22.
Posoudil a pravost díla potvrdil PhDr. Karel Srp.
Václav Boštík je jedním z nejvýraznějších českých umělců druhé poloviny 20. století. Jeho tvorba, která zahrnuje malbu, kresbu, grafiku i monumentální práce, odráží hluboký zájem o spiritualitu, geometrické struktury a vztahy mezi makro a mikrokosmem. Od 60. let prošla jeho tvorba zásadní proměnou, když se odklonil od figurální tvorby a realistických námětů směrem k abstrakci, v níž se inspiroval zejména přírodními jevy a matematickými principy. V období šedesátých let Václav Boštík dospěl k výrazné změně ve své tvorbě, která jej přivedla k abstrakci a k hlubokému zkoumání základních principů vesmíru a bytí. Jeho grafické a kresebné práce z této doby jsou charakterizovány čistými liniemi, minimalistickými tvary a redukcí barevnosti. Dále autor ve svých kompozicích pracoval i s jemnými, takřka éterickými liniemi, které se stáčely do pravidelných, a přitom organických spirálních forem. Tyto spirály mají v Boštíkově díle dvojí význam. Jednak mohou být vnímány jako odkazy na přírodní tvary a struktury, například ulity, růst rostlin nebo galaxie, ale také nesou duchovní rozměr jako symbol věčnosti a nekonečna. Dalším důležitým prvkem autorovy tvorby jsou mlhoviny. V Boštíkově díle jde o fascinaci zobrazením kosmických jevů, jako jsou oblaka plynů a prachu v hlubokém vesmíru. Mlhoviny ve své podstatě evokují něco, co se teprve formuje a vzniká. Výtvarník v těchto mlhovinách hledal vizuální vyjádření neviditelných energií, které působí v univerzu. Mlhoviny často ztvárňoval jemnými tahy, přičemž využíval jemných přechodů mezi světlem a stínem, čímž vytvářel dojem éteričnosti a nehmotnosti.