Tuš na kartonu, 88 x 63 cm, rámováno, pod sklem, datace 1972, signováno zezadu MILAN GRYGAR 1972.

Vystaveno:

Galerie European Arts Investment, Praha, Minimum 70s/80s Grygar, Malich, Hilmar, Kyncl, 6. 6. - 31. 8. 2017.

Zvukoplastická kresba z roku 1972 náleží k zásadnímu okruhu tvorby Milana Grygara, v němž autor překračuje tradiční chápání kresby jako čistě vizuálního média a propojuje ji s pohybem, časem a zvukovou zkušeností. Obrazová plocha zde není místem spontánního gesta, ale přesně vymezeným prostředím, v němž i minimální zásah získává mimořádnou intenzitu. Pravidelná síť jemných linií vytváří téměř neutrální, racionálně uspořádané pole. Tímto systémem však prochází subtilní nepravidelná stopa, která narušuje jeho mechanickou přesnost a vnáší do kompozice element pohybu. Kresba se tak odehrává v napětí mezi řádem a odchylkou, mezi předem danou strukturou a událostí, která do ní vstupuje. Právě tento vztah je pro Grygarovo uvažování charakteristický. Od konce šedesátých let se autor intenzivně zabýval možností zaznamenat samotný proces vzniku kresby, jeho rytmus, trvání a akustický doprovod. V jeho zvukových a zvukoplastických kresbách se proto vizuální stopa stává záznamem děje a zároveň připomínkou zvuku, který mohl při jejím vzniku vznikat. Divák nevnímá pouze výslednou kompozici, ale je veden k představě jejího postupného uskutečňování v čase. Minimalistický charakter práce umocňuje téměř monochromní provedení. Jemnost jednotlivých linií vyžaduje soustředěný pohled a mění vnímání celé plochy podle vzdálenosti diváka. Zvukoplastická kresba tak přesvědčivě dokládá Grygarovu schopnost propojit přísnou vizuální strukturu s nehmotnými fenomény zvuku, času a pohybu.