Tisk na papíře podlepený tvrzeným PVC s antireflexní celuloidovou vrstvou, 100 x 125 cm, autorsky rámováno, datace 1997-1998, signováno zezadu Milan Knížák 97-98.
Publikováno:
Václav Budínský, Milan Knížák, Genius Milana Knížáka, Praha 2010, s. 98
Toto, již svojí technikou, specifické dílo pochází z ruky autora, jenž se zapsal do dějin českého umění, jako jeden z prvních českých pořadatelů happeningů a jako jeden z nejprovokativnějších umělců své generace. Autor nabízeného díla, jeden ze zástupců české skupiny Aktual a světoznámého hnutí Fluxus, Milan Knížák se v díle projevuje jako obdivovatel hříček, nadsázky, milovník života. Umělec prokazuje smysl pro humor, prokazuje lásku ke kráse ženy jako takové a taktéž vykazuje originální práci se zdánlivě nesouvisejícími segmenty bytí našeho života. V levé části díla je vložen ženský klín, který autor posadil do kompozice vzhůru nohama, jiskřící svou surovostí a ozářen, jako vystavený exemplář expozice. Dále tu máme v názvu zmíněnou sovu, tedy spíše její karikovanou podobu, která umocňuje posazení celého díla do iracionálních, provokativních poloh. Toto vidění je instalováno do jakéhosi pokoje, který nabízí průhled oknem na idealizované náměstí renesančního typu. Náměstí s jeho rovnoramenným vymezením a domy se svými příznačně vertikálně řešenými štíty, doplňuje společnost dvou věží. Celý výjev je zasazen do fantaskní horské krajiny. Tato, až idylická městská krajina, provokativně nekoresponduje s koncepcí v prvním plánu dadaistického ražení a vyvolává otázky, šok a údiv. Milan Knížák po celou dobu své umělecké kariéry tendenčně provokuje své okolí, šokuje uměleckou kritiku a boří konvenční myšlení, jeho díla se drží filosofie prožívat umění jako život sám. Zátiší se sovou lze pokládat za autorovo referenční dílo konce devadesátých let a zájemcům o české umění přelomu století, o umění autora, jenž má světový přesah, by toto dílo nemělo uniknout.