Běloba na americké retuši, 23,8 x 34,4 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1943, signováno vlevo dole Jan Zrzavý 1943.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Jany Orlíkové a PhDr. Karla Srpa.
Komentář PhDr. Karla Srpa:
Kresba je pěkně provedeným, téměř dárkovým návrhem prvého dějství komické opery Jaroslava Křičky, jejíž znovu uvedenou inscenaci režíroval v Národním divadle František Pujman, pro nějž vytvářel scénografické návrhy Jan Zrzavý především. K inscenaci opery se dochovaly přípravné tužkové studie, uložené dnes v Národní galerii v Praze. Zrzavý se scénografickým návrhům dlouhodobě věnoval. Dělal k nim velmi pečlivé realizační návrhy. Tato kresba je o to cennější, že ji Zrzavý provedl bělobou na tónovaném papíře jako autonomní dílo, odkazující zřetelně k Giorgio de Chiricovi jako jednomu z dlouhodobých zdrojů autorovi inspirace. De Chirico Zrzavého tvorbu znal, obdivoval ji, několikrát se počátkem třicátých let se Zrzavým osobně setkal. Více než zkušenosti z cest po Itálii, konkrétně Benátek, totiž shrnuje Zrzavého umělecké zdroje, týkající se hry s centrální perspektivou, osamělým pojetím jednotlivých architektonických staveb či jejich vyjádřením jen bílým obrysem. Současně se ukazuje jak metafyzický prostor poskytl vhodný, prázdný střední prostor pro divadelní inscenaci. Díky tomu, že Zrzavý kresbu provedl nejspíše jako dárek má zřetelné autonomní hodnoty, jež je zařazují do kontextu autorovy práce ze čtyřicátých let.