Olej na lepence, 50 x 70 cm, rámováno, signováno vpravo dole J. Bornfriend.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Arno Paříka.
V tvorbě svého londýnského exilu se Bauernfreund zpočátku snažil navazovat na svojí předchozí tvorbu. Teprve v 50. letech se jeho uměleckých projev poněkud zmírňuje a dostává k obecnějšímu výtvarnému výrazu, přičemž využívá i své surrealistické zkušenosti, které nabývají obecnějšího významu a výtvarné podoby. Z konce padesátých let pochází nejspíše také nabízený obraz Zátiší s vázou a kyticí. Jedná se o scénu v jakémsi imaginárním interiéru, uprostřed velké místnosti je stůl s obdélnou deskou pokrytou ubrusem s třásněmi, na níž stojí široká keramická váza s velkou kyticí s množstvím rozmanitých květů vytváří sama o sobě jakousi imaginární přírodní scénu. Její květiny nemají jasné vztahy k realitě, působí spíše jako surrealistický symbol organického života přírody. Vlevo dole z kytice vyčnívá jakoby zvířecí hlava, která proměňuje celou kytici v jakýsi živočišný organismus. Okolní prostor je spíše pouze barevně naznačen, připomíná nějaký orientální či zámecký interiér, je podán stylizovaným abstraktním způsobem. Kontrastuje tak s kyticí, která je naopak zpracována jako živoucí organismus. Obraz ukazuje zajímavou polohu dalšího vývoje Bauernfreudova umění v exilu, po vzrušených a mnohdy drastických zážitcích okupace a války jeho postupný přerod v 50. letech, směřující postupně stále více k abstraktní tvorbě. Nejzajímavější část jeho tehdejší londýnské tvorby vykazuje v různých variacích ještě pozůstatky jeho surrealistické citlivosti, kterou dokázal využít ve svých nových obrazech, které přenášejí jeho snové představy do lidského prostředí, zatímco lidské postavy se z jeho obrazů postupně definitivně vytrácejí. Právě v těchto obrazech dosáhl Bauernfreund podlé mého názoru vrcholu své poválečné tvorby.
Obdobná díla se na našich a dalších prestižních aukcích draží v rozmezí 140 000 – 180 000.