Pastel na kartonu, 67,5 x 89 cm, rámováno, pod sklem, datace kol. r. 1910, signováno vlevo dole F.ENGELMÜLLER.
Pravost ověřil a potvrdil PhDr. Michael Zachař.
Komentář PhDr. Michaela Zachaře:
Ferdinand Engelmüller patří do prvního sledu Mařákovců a v krajinářské škole studoval v letech 1889 až 1894. Zprvu tvořil zcela v duchu Julia Mařáka, ale prospěly mu plenérové štace s Antonínem Slavíčkem, kdy spolu malovali polabské nivy a říční břehy - v obrazech přibylo výrazněji nebe, světelná nálada a jasnější kolorit. Malíř vystavoval po celé Evropě, založil si vlastní krajinářskou školu, rozsáhlý cyklus Česká krajina již tehdy získala do svých sbírek Rakouská galerie v Belvederu. Vedle olejomalby se Engelmüller soustředěně a s výtečnými úspěchy věnoval i technice pastelu, v níž dosáhl opravdu světového věhlasu. Mistrnným vrstvením jednotlivých kříd, jejich mísením dociloval naprosto nebývalých efektů a fines důležitých k úhrnnému vyjádření krajinného rázu a atmosféry.
Malíř a grafik, krajinář, studoval u J. Mařáka na AVU v Praze. V roce 1896 je mezi zakladateli spolku Mánes a stává se jeho jednatelem. Roku 1897 zakládá malířskou školu která odchovala O. Nejedlého, J. Šetelíka, O. Štáfla a řadu dalších malířů. Absolvoval řadu studijních cest po Evropě. Engelmüller byl samotářským milovníkem melancholické přírody a minulosti. S hlubokým smyslem pro nálady i duši kraje maloval a kreslil své zasněné krajiny, staré parky, opuštěné klášterní a zámecké architektury a pitoreskní zákoutí.
Autor viz T 1/201, V 2/40, TB 10/544, B 4/164, NEČVU 1/163.