Kombinovaná technika na papíře, 38 x 55,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, signováno vlevo dole Feigl.
Židovský malíř, rozený kosmopolita, významně ovlivněný německou výtvarnou scénou před první světovou válkou, patřil ke skupině Osma. Studoval na AVU v Praze v ateliéru V. Bukovace a F. Thieleho. Po studiu odjíždí do Antverp, v roce 1906 s E. Fillou a A. Procházkou do Německa, Holandska, Francie a Itálie. V Německu se setkává s M. Liebermannem, který jeho tvorbu významně ovlivnil. V roce 1907 a 1908 se zúčastnil výstav Osmy a společně s W. Nowakem a M. Horbem v této skupině zastupoval české německé umělce. Od roku 1910 žil v Berlíně. Již od desátých let je častým námětem jeho obrazů architektura světových měst. V meziválečné době působil delší čas v Palestině, ale v roce 1932 se vrací do Prahy. Ve třicátých letech také cestoval po Orientu, byl v Egyptě a Jeruzalémě. Po druhé světové válce se usadil ve Velké Británii. Jeho malbu výrazně symbolizuje expresivní rukopis a elegický kolorit, který v pozdní fázi charakterizuje ornamentalizující dikce. Postupem času u něj vystupuje významně role světla jako jednotícího, a zároveň duchovního elementu.
Autor viz T 1/210, V 2/84, Ch 2/219, NEČVU 1/171.