Suchá jehla na papíře, 414 x 300 mm, rámováno v paspartě, pod sklem, datováno 1945, signováno vpravo dole Emil Filla, značeno v desce vpravo dole monogramem EF.
Čestmír Berka, Grafické dílo Emila Filly, 1969, č. 156.
Emil Filla byl žákem V. Bukovace na AVU v Praze, zdrojem jeho tvorby je však umění starých mistrů, jimž věnoval nesčetně úvah, a tvorba Munchova a Picassova, kterou někdy až dogmaticky sledoval. Se skupinou Osma a později Skupinou výtvarných umělců spoluvytváří platformu pro orientaci českého moderního umění, majícího svůj počátek v otřesu z výstavy Munchovy v r. 1905. Fillův kubismus prochází několika etapami od strohosti holandského období až po znakovost 40. let. Ve 30. letech se jeho forma monumentalizuje do námětů zápasů, mýtů a lidových písní, v 50. letech se proměňuje do realismu pohledů na České středohoří.
Autor viz T 1/220,2/761, TD 53, V 2/104,5/478, B 4/365, Ch 2/247, NEČVU 1/176, Č. Berka, Soupis grafické tvorby E. Filly, 1964.