Suchá jehla na papíře, 44,5 x 34 cm, paspartováno, datováno 1937, signováno vpravo dole Emil Filla 37, vlevo dole č. listu 118/306.
Emil Filla byl žákem V. Bukovace na AVU v Praze, zdrojem jeho tvorby je však umění starých mistrů, jimž věnoval nesčetně úvah, a tvorba Munchova a Picassova, kterou někdy až dogmaticky sledoval. Se skupinou Osma a později Skupinou výtvarných umělců spoluvytváří platformu pro orientaci českého moderního umění, majícího svůj počátek v otřesu z výstavy Munchovy v r. 1905. Fillův kubismus prochází několika etapami od strohosti holandského období až po znakovost 40. let. Ve 30. letech se jeho forma monumentalizuje do námětů zápasů, mýtů a lidových písní, v 50. letech se proměňuje do realismu pohledů na České Středohoří.
Autor viz T 1/220,2/761, TD 53, V 2/104,5/478, B 4/365, Ch 2/247, NEČVU 1/176, Č. Berka, Soupis gr. tvorby E. Filly, 1964.