Olej na plátně, 100 x 81 cm, rámováno, datace 1928, signováno vpravo dole Foltýn 1928, zezadu opatřeno autorským přípisem.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Nabízený obraz lze jednoznačně přiřadit Františku Foltýnovi nejen způsobem malby, ale i způsobem zápisu na zadní straně plátna, který obsahuje přesný datum 25. 2. 1928, a několik různých čísel č. 4, č. 25 a římskou číslici V, tzn. že značení odpovídá tehdejšímu Foltýnovu záměru, že obrazy nebude ani signovat, ani pojmenovávat, že postačí jejich číselné určení. Foltýn, který studoval u Františka Kupky, který se znal s Josefem Šímou, Jindřichem Štyrským a Toyen, si během několika let osvojil abstraktní tvarosloví, zcela novou výtvarnou abecedu, jíž se začal soustavně věnovat. Postavila jej před originální přístupy, ve kterých přehodnocoval geometrické tvarosloví. Pracoval s výraznými, těžko popsatelnými geometrickými plošnými útvary, odrážejícími se od prosvětleného monochromního pozadí, vystiženého krátkými, přes sebe kladenými, ostrými tahy. Celou, uměle vytvořenou abstraktní sestavu tvarů umístil Foltýn doprostřed obrazu tak, že dokonce mohl nechat na divákovi, aby si obraz zavěsil podle svých představ buď na šířku, podle nápisu na zadní straně plátna, nebo na výšku jak je pojato mnoho Foltýnových obrazů. Střed obrazu Foltýn rozevřel kontrastem bílé a černé, své základní polarity, z jejíhož rozštěpení vycházel, aby na dalších útvarech přešel zejména do odstínu červení. Základní pnutí vytváří vztah plošných a lineárních prvků, které se nijak neopakují, jako by spolu vnitřně bojovaly, přesahovaly se a usilovaly o samostatnou přízeň. K zajímavému tvarovému motivu dochází, jakmile linie pronikají plochou, někdy jako by mizely pod ní a přesto byly naznačené. Čeho Foltýn jako abstrakcionista na tomto obraze dosáhl, byl osvobozený rytmus tvarů, které se k ničemu dalšímu neváží, které jsou jen samy za sebe a nevyvolávají v mysli připomínky čehokoli z vnějšího světa. Toto byla základní Foltýnova devíza: rozvinout soustavně tvarosloví, které je samo o sobě, stejně jako pracovat se způsobem malířského provedení: rukopis měl být autentický, nikdy před tím příliš nepoužívaný. Foltýn svým významem pro evropské umění minulého století je nedoceněný: ve své době, kdy žil v Paříži, představoval jednoho z nejvýznamnějších malířů, soustavně se abstrakcí zabývajících.