Olej na plátně, 80 x 60 cm, rámováno, datace 1939, signováno vpravo nahoře Gábor 1939.
Maďarský malíř, studoval na akademii v Budapešti v ateliéru u prof. Tivadara Zemplényiho. Po ukončení studia učil malování v Liptovském Mikuláši, Skalici a Kremnici. V r. 1919 se přestěhoval do Pecze, kde se seznámil s představiteli Bauhausu Marcellem Breuerem, Alfrédem Forbátem, Farkašem Molnárem a Andorem Weiningerem. Na prvních obrazech zachycoval krajiny v okolí Pecze a akty typické svým kubisticko-expresivním charakterem. Podnikl několik studijních cest do Paříže, kde si našel také své věrné publikum. Od třicátých let je v jeho díle patrný surrealismus. Koncem třicátých let se přestěhoval do Szegedu a po skončení II. světové války do Budapešti. V tomto období se začal věnovat také abstrakci. Jeno Gábor patří mezi maďarské malíře moderního umění, kterému se podařilo bohatě zúročit zkušenosti nabité v zahraničí, zvláště pak konstruktivistické, surreálné a nefigurativní tendence. Jeho dílo je četně zastoupeno v Maďarské národní galerii v Budapešti a v řadě soukromých i veřejných sbírkách. Z výstav: Nemzeti Galerry (1939), Ernst Museum (1959), Souborná posmrtná výstava v Peczi (1971).