Litografie na papíře, 27,2 x 20,2 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1963, signováno vpravo dole F.Gross 63, list č. 42/50.
Publikováno:
Machalický J., Zeman M., František Gross, Soupis grafického díla, Praha 2009, str. 107, soupis č. 257.
Významný český malíř a grafik projevil výtvarný talent již v raném dětství, ale cesta k naplnění jeho osudu jednoho z nezajímavějších moderních výtvarníků byla klikatá a s řadou odboček. Na AVU přijat nebyl, takže začal studovat ČVUT, kde se ho ujal malíř O. Blažíček. Již po dvou semestrech však odešel studovat na UPŠ v Praze do ateliéru F. Kysely, kde se seznámil také s F. Hudečkem, s kterým ho pak pojilo dlouholeté přátelství. Důležitým námětem jeho obrazů se stal stroj, podivně vymknutý z účelové funkčnosti, zasazený do několikavýznamového prostoru. V letech 1933–34 se seznámil se surrealismem, který se ve spojení s jeho dosavadními kubistickými tendencemi stal dobrým podhoubím pro absurditu a grotesku. Zaměřil se na zvláštní imaginární stroje a mašiny přetvářené do formy liánovitých bestií, jejichž přírodní tvarosloví se odvolávalo na četbu Lautréaumonta. První výstavu uspořádal s kolegou L. Zívrem v rodné Nové Pace. V r. 1938 odjel do Paříže, kde zhlédl výstavu P. Kleea. Chvíli také strávil v oblasti Bordeaux, kde si kromě tvorby pochvaloval i vynikající víno. V roce 1942 byl zakládajícím členem legendárního uměleckého sdružení Skupina 42. Po válce v něm zanechaly silné dojmy výjevy z vybombardovaných průmyslových Vysočan. V letech 1946–47 se jeho tvorba prezentovala na řadě výstav v zahraničí - Paříži, Bruselu, Lutychu a Antverpách. Zásadním pro něj byla výstava, která byla uspořádána k jeho padesátinám, kde se znovuobjevila jeho tvorba, ve které pak začal aktivně pokračovat. Začal se věnovat kromě svých alegorií také malbě průmyslových krajin. Zúčastňoval se četných výstav doma i v zahraničí a malování mu musel zakázat až jeho ošetřující lékař v r. 1984.
Autor viz T 1/272, TD 60, V 2/317, Ch 2/380, NEČVU 1/230.