Bronz patinovaný, výška 27 cm, první odlitek – 20. léta 20. stol. [originální sádrová plastika z let 1912 – 1913], značeno Gutfreund, opatřeno kovoliteckou značkou K. Barták Praha XI.<br>Z autorovy monografie Jiří Šetlík, Otto Gutfreund Cesta ke kubismu, Praha 2012, str. 108,<br>Rozhodující pro vývoj Gutfreundova kubismu byl proces abstrakce formy, kterou prováděl metodicky pomocí její analýzy odkazující na zkušenosti smyslů. Ve prospěch plastického celku naznačil v Cellistovi, že směřuje na úkor analytického k syntetickému pojetí formy. Výsledkem organických změn v přístupu k tvaru se staly tři plastiky Hlav, na které se připravoval řadou náčrtků. Hlavy vznikaly na rozmezí let 1912-13. Jednu z nich prezentoval na 4. výstavě Skupiny v Praze a uvedl v jejím katalogu, nelze však upřesnit, které z Hlav se údaj týkal. [...] Ve srovnání s Viki je dobře patrné, na kolik sochař dával již přednost skladbě základních geometrických forem, jak potvrzují i přípravné kresby. Koncepce díla nese zřetelné znaky příklonu k syntetickému kubismu. Vertikální kompozice užívá zploštění formy, jež dovolovalo spojit tvar hlavy s vystouplým nosem a průřezem úst. Ze soustavy ploch je vymodelována jako nosná levá tvář a mocný kořen krku, proti němuž je do geometrické formy vyzdvižen vrkoč ženského účesu s vetknutou jehlicí. […] Nehledě na pozdější odlitky, pořízené po 60. letech, byl bronzový odlitek Ženské hlavy poprvé svěřen slévárně Karla Bartáka […].<br>Provenience:<br>Z majetku rodiny pražského kovolitce Karla Bartáka, první prodej,<br>Vystaveno:<br>Otto Gutfreund, Souborná výstava umělce, Praha Brno, 1948, (varianta díla),<br>Otto Gutfreund, Národní galerie v Praze 1996, č. kat 85 (varianta díla),<br>Literatura:<br>Otto Gutfreund, katalog, Národní galerie v Praze, 1996, č. kat 85,<br>Šetlík, Otto Gutfreund Cesta ke kubismu, Praha 2012, str. 108 – 111,<br>Sochař O. Gutfreund studoval u J. Drahoňovského na AVU v Praze, zásadní význam pro jeho tvorbu však mělo studium u E. Bourdella, zdůrazňujícího problematiku stylizace tvaru. Kolem r. 1910 nachází jeho tvorba svou expresionistickou podobu, která záhy přešla do stavebnosti kubismu, v období 1. svět. války se v ní objevily i problémy blízké konstruktivismu. V souvislosti se vznikem republiky v r. 1918 se v jeho tvorbě prosadil civilismus, který u něj vedl k řadě monumentálních realizací. Jakkoli jeho tvorba řeší problémy formy, základem jeho plastik zůstává obsahová stránka. Na samém závěru tvorby se objevují náznaky nové orientace na čistě plastické problémy a lapidární primitivismus. J. Císařovský: O. Gutfreund, Praha 1962, kat. č. 254, O. Gutfreund, katalog, Praha 1995, kat. č. 369.<br>Autor viz T 1/280, TD 61, V 2/340, B 5/315, NEČVU 1/235.